9. ročník Saxofonového setkání Lhotka 2017

Hudební setkání Lhotka
Borovice.cz

O Hudebních setkáních

Přináší nové impulsy inspiraci a rady pro hráče bez rozdílu hudební úrovně. Neprobíhají metodou pouhé intuitivní hry, ale předkládáním podrobného vysvětlení, jak při projevu a zejména při improvizaci postupovat, nikoli pouze kopírovat hru jiného saxofonisty. Znatelného pokroku lze dosáhnout už za jediný intenzivní den a to díky čistému času věnovaného hře. Přínosná je sekční hra při společném nacvičování probíraných prvků na konkrétních skladbách.

Podle zájmu účastníků se zaměříme na většinově nejatraktivnější téma. Hráčská úroveň není pro účast tím prvořadým aspektem.

Technika

• nátisk

• tón, témbr

• intonace a vyrovnaný rozsah

• alikvótní tóny

• techniky dechových kontrol, auletické dýchání – cirkulární dech

Všeobecná teorie

• akordové značky

• funkce akordů a akordické stupnice v praxi

• pentatoniky – základní a odvozené, hexatoniky

• vedení linky při tvorbě sóla

• rozdíly a shody v interpretaci a improvizaci v závislosti na hudebním stylu

• nejjednodušší a rychlá realizace akordových značek „spatra“ (playing off the top of head)

• intervalové vztahy mezi akordy a intervalová improvizace

• chromatismy, substituce

• modální improvizace

• použití netradičních a exotických stupnic, alterovaných, zmenšených a zvětšených

Plán dne

  • 9:00 – 12:00 dopolední seminář s výkladem tématu dne, praktické uplatnění principů na nástroji
  • 12:00 – 15:00 oběd, osobní volno, individuální konzultace na libovolné saxofonové téma
  • 15:00 – 18:00 odpolední instruktáž, sekční hra, souhra
  • 20:00 – ??? individuální konzultace, jam session

kdy: 9. – 12. srpna 2017

cena: 2900, – Kč

kontakt: přihlášení a případné dotazy mailem na dusch1@email.cz, telefon 604342469

účastníci mají zajištěno ubytování a plné stravování v místě 5× denně (v případě zájmu lze individuálně dohodnout a nastavit účast pouze na seminářích bez ubytování, nebo též pobyt jen na vybrané dny)

Volný nátisk a široký dech, Dušan Čech

Z Brněnského Saxíkového srazu 13. – 14. května 2017

Sobotní ráno slibovalo slunný den; kroky saxofonistů – klarinetistů mířily do centra LEGATO v Brně Kohoutovicích. Sobotní seminář byl zahájen rozborem problematiky dechu s ohledem na správné pochopení brániční opory, s jejím vlivem na čistý zdravý tón, a zejména pak na jistou intonaci. Hlavní náplní sobotního dopoledne byla improvizace v základní doškálné harmonické struktuře s dominantním jádrem (IIm7 V7). Nastíněny byly způsoby nazírání na akordový postup vedoucí k porozumění celého harmonického kontextu, k rozkódování jednotlivých funkcí, ke zjednodušení harmonického zápisu, k výběru improvizační techniky a následně k vytvoření nejen správného, ale také zajímavého ozvláštnění sóla. Prioritou při stavbě sóla je zachování a respektování rytmu a groovu daného hudebního stylu. Ať již jde o jazz nebo latinu.

Důraz byl kladen na vizuální představu lineárního vedení a pohybu každého ze čtyř hlasů v souladu s přísným spojováním akordů. Je to důležité pro stanovení společných tónů tvořících základní kostru.

(poznámka: Ponechali jsme stranou intuitivní sóla technikou „bezuzdné kulometné střelby do tmy“. Takovým stylem možná nějaká zbloudilá kulka ze sta cíl zasáhne, ale pouze ten střelec, který trefí každou svou střelu – tón – do černého, je zručným pistolníkem a mnohdy je lépe vyslat deset dobře mířených střel ze dvou koltů, než vypálit samopalnou smršť napříč rytmu, formě a harmonii bez ohledu na následky. Nic proti památce Ornette Colemana..)

Výtah ze skript k víkendovému semináři Brno 2017

Neděli zahájil rozbor fundamentálních prvků souvisejících s hrou na saxofon. Ty stále a stále zůstávají žhavým želízkem v ohni nejen začínajících, ale možná více těch pokročilých saxofonistů. Přemýšlení o osobním tónu, o intonaci, o pocitu při hře a o práci dechu, o úloze hrtanu a oblasti krku vůbec, zdají se být záležitostmi banálními, ale jejich uchopení může mnohé hráče vyvést z bludného kruhu intonační a tónové nejistoty. Diskuze se stáčela kolem alikvótních tónů, kolem smysluplnosti a významu vydržovaných tónů. Zájem se rozvinul na téma "pozice nástroje při hře“ nebo různého pohledu na saxofonový nátisk. Pochopení těchto základních prvků je předpokladem k přirozenému a volnému postupu, při němž saxofonista nepocítí brzy svůj limit v osobním růstu.

Padla spousta postřehů, rad a inspirací. Zazněla nespočetná sóla účastníků, jež vyústila až do fundované kolektivní improvizace.

Zveme proto všechny, kteří Brno nestihli – i ty, kteří chtějí posunout svou saxofonovou magii o stupeň výše – na příští, jubilejní 10. setkání opět v květnu do Brna. A samozřejmě aktuálně zveme na nejbližší hudební akci, velmi intenzivní, každoroční, letos 9. saxofonové setkání ve Lhotce u Mělníka

Široký dech, Dušan Čech

9. saxíkový sraz v Brně [13. – 14. května 2017]

Saxofon a klarinet mají k sobě jakožto příbuzné plátkové nástroje velmi blízko. Díky svým výrazovým možnostem a technické pohyblivosti jsou předurčeny pro mnoho hudebních žánrů, jejichž neodmyslitelnou součástí je improvizace.

Během letošního víkendu 13. – 14. května se zaměříme na hlavní typické znaky žánrové interpretace, kde se plátkové nástroje klarinet a saxofon používají: jazz, swing, pop, funk, smooth jazz, i další styly, jako je reggae, latina, ethno music od folklóru po klezmer. Jde v první řadě zejména o rozdíly ve frázování, v artikulaci, technice jazyka nebo v práci s dechem. Druhou odlišnost nalezneme v druhu použitelných stupnic a módů.

Vše názorně přiblížíme na typických skladbách v daných stylech.

Opět nehodláme nosit dřevo do lesa; podle zájmu účastníků se zaměříme na většinově nejatraktivnější téma. Hráčská úroveň není pro účast tím prvořadým aspektem.

Technika

• nátisk • tón, barva tónu a intonace a vyrovnanost v celém rozsahu • alikvótní tóny

• teorie a funkce akordů a akordické stupnice v praxi

• techniky dechových kontrol, auletické dýchání – cirkulární dech

• efekty a ozdoby melodie v závislosti na žánru (glissando, frulato, growl, dvojitý jazyk, gipsy tongue)

Všeobecná teorie

• akordové značky

• teorie a funkce akordů a akordické stupnice v praxi

• pentatoniky – základní a odvozené

• hexatoniky

• vedení linky při tvorbě sóla

• rozdíly a shody v interpretaci a improvizaci v závislosti na hudebním stylu

• nejjednodušší a rychlá realizace akordových značek „spatra“ (playing off the top of head)

• intervalové vztahy mezi akordy a intervalová improvizace

• chromatismy, substituce

• modální improvizace

• použití netradičních a exotických stupnic, alterovaných, zmenšených a zvětšených

Detaily akce:

Kdy: • víkend 13. – 14. května 2017

  • SOBOTA od 10:00 do 19:00
  • NEDĚLE od 10:00 do 17:00
  • účast pouze na jednom dni možná po předchozí domluvě

Kde: • studio LEGATO, Stamicova 572/7, 623 00 Brno – Kohoutovice

Jak se přihlásit: • zašlete svoje přihlašovací údaje s několika podrobnostmi o svém hudebním zaměření a hráčské úrovni na e-mailovou adresu dusch1@email.cz

Ubytování v místě konání workshopu ze SO na NE možné po předchozí domluvě v mailu.

Připojte prosím • jméno • nástroj, na něž hrajete

Obdržíte zpětnou odpověď s potvrzením Vaší účasti

přihláška s podrobnostmi ZDE

• účastnický poplatek 900,– Kč na víkend (na jeden den 600,– Kč)

Za přesnější intonací s ladičkou, nebo s dronem?

Před několika lety došlo na zkoušce s bigbandem Václava Kozla v Redutě ke sporu, zda intonačně nepřesná interpretace kapely vychází z řad trumpetové sekce, nebo jsou na vině saxofony. Jelikož čas hudebníkův je vzácný, jsou pravidelné zkoušky kompletní sestavy bigbandu luxusem. Proto se razí princip sekčních zkoušek, kdy si každá sekce sladí a srovná rytmicko intonační projev pod vedením vedoucího sekce, a tyto sekce se pak bezprostředně před samotným koncertem maximálně jednou sejdou. Došlo ke sporu mezi jistotou v intonaci mezi zmíněnými sekcemi, každá byla přesvědčena, že jejich souhra je v pořádku. Každý trumpetista a saxofonista povinně zatroubil své komorní a1 proti sběrnému mikrofonu ladičky pana kapelníka a tím byla vina odhalena. Na vině v tomto případě byly žestě. Ale otázka správně intonace v kapele není záležitostí přesné ladičky a její ručičky zastavivší se uprostřed centové stupnice. KORG OT 120
Zatímco většina hudebníků je svými guru motivována k používání ladičky pro porovnávání a kontrolu svého ladění, veden praktickou zkušeností se osobně domnívám, že pečlivé naslouchání, ztotožnění se a osvojení si konsonantního pocitu, pochopení principu konsonance, koncepce ladění, a neustálá pohotová pozornost, to jsou hlavní ingredience k rozvoji mistrovské úrovně intonace. Cvičit s ladičkou nerozvíjí žádnou z výše zmíněných dovedností.

Hraní s dronem

Mnoho hudebníků experimentálně přechází na používání metody dolaďování se k dronu. Samozřejmě není řeč o hračce na dálkové ovládání se schopností špionážního natáčení videozáznamů. Tento systém je postavený na hraní na saxofon při současném pocitovém vnímání výsledného konsonantního souzvuku alikvót postavených na pedálovém tónu – fundamentu. To je významný krok směrem k navození praxe, neboť velmi úzce souvisí se skutečným „live“ hraním a souhrou s ostatními hráči. Je zde ještě jeden aspekt, jemuž je třeba věnovat pozornost. Prostřednictvím solidního a konstantního dronu, se můžeme jako hudebníci opírat o tento vnější zdroj referenčního tónu a můžeme jít tak říkajíc na „autopilota“, tím, že necháme drone a náš hudební sluch dělat většinu práce. (pozn.: hudební sluch je zde pochopitelně klíčový, doporučuji článek o Hudebním sluchu a o jeho mnohých zajímavých dysfunkcích, souhrnně označovaných amúzie). To vedlo k vytvoření metody cvičení, která umožňuje žákům a i pokročilým hudebníkům doladit se a „splynout“ s externím zdrojem zvuku, ale přitom se procvičuje a buduje naše pozornost, soustředěnost a ostré zaměření se na konsonanci.
Tyto smyčky jsou navrženy tak, aby napomohly oproštění se od závislosti na ladičce, kdy jedinou snahou hráče je udržet přesnou hodnotu daného tónu (a tím i ručičku ladičky) v centrální poloze. Zde použité drony byly náhodně „rozřezány“, takže všechny podílové referenční tónové výšky alikvót jsou slyšitelné, občas se stáhnou do pozadí. Hráč musí udržovat konzistentní výšku, aby se i nadále „sladil a splynul v intervalu“ se zvukem a barvou dronu. V souladu s pokrokem 21. století, tyto stopy jsou k dispozici online, takže saxofonisté si je mohou pustit, nebo stáhnout na jakýkoli přenosný přístroj si přejí. Odpadá nutnost nosit vždy pro cvičení ladičku s sebou, byť by byla součástí nějaké chytré androidové appky. Přenosný MP3 přehrávač, nebo telefon však přesto může poskytnout veškerou pomoc, kterou potřebujete!
Každá stopa je dronem od určitého kmitočtově přesně definovaného tónu, který je tzv. fundamentálem. V první fázi je ideální do znějícího dronu pouze zpívat melodii, chytat konsonanty. Pokud šmátráte kde-tam po filozofických souvislostech, okamžitě rozpoznáte onu slabiku ÓM, ale to jest pouze náhodná shoda, asociace… V druhé fázi přejděte k vlastnímu hraní spolu s podkladem; budete cítit, jak velké úsilí a koncentraci to vyžaduje hrát v konsonantních intervalech nebo v melodii, se stabilním neměnným dronem, ve srovnání s pouhým troubením do ladičky s pohledem na ručičku. Hraní s ladičkou totiž nebere v úvahu ještě dvě podstatné věci a tou je témbr – barva tónu – a rovněž dynamika. Tím větší výzvou je, aby saxofonový tón „zařezával a splýval“ s alikvótami dronu. Zkušenost s touto metodou cvičení umožňuje nespoléhat na externí zdroj pro vizuální kontrolu intonace, ale učí „splynout, ztratit se“ ve výsledném zvuku jakékoli frekvence. Tato metoda vyžaduje, aby hráč nadále hrál s jistým tónem, v různé dynamice a barevně, podobně jako při koncertním výkonu. Drony jsou způsob, jak zhodnotit, do jaké míry dochází k odklonu, ke „skluzu“ od intonace.
Nelze dostatečně vypovědět, jak velmi nápomocná, podnětná a důležitá je práce s dronem. Je to mnohem účinnější, než jen hrát dlouhé tóny, protože se nepracuje pouze s intonací. Dochází ke kontrole několika veličin souběžně. Práce s drony vám umožní opravdu se zaměřit na mikrointervalové kolísání v ladění. To také může přispět k rozvoji intonační paměti, která náleží do svalové paměti a souvisí s tvarem ústní dutiny, s uvědomováním si hrdelní oblasti (hrtan) a pojí se s pocitovou pamětí. Když budete trávit čas s drony začnete si pamatovat, jak různé tóny cítíte a jak znějí v konsonantních intervalech. Kdo na vlastní uši pocítí barvu oktávy, kdo pocitově zažije čistou kvintu nebo kvartu, i oba tvary tercie, případně velkou a malou septimu, ten získá nedocenitelnou novou zkušenost v oblasti intonace, akustiky a harmonie jako takové. Je zajímavé pozorovat, jak někteří hráči intonují většinu tónů výše než je akusticky správné. To je to známé: „horní tóny máš vysoko, vytáhni si hubici!“ Oou, chyba lávky, hubicí to nebude. Pomůže spíše vyčistit uši, nebo ještě lépe: překalibrovat sluch přesnými pocity všech konsonancí. A baterie z ladičky raději hodit přítelkyni do nočního stolku…

Jak si hudebník rozvíjí svůj smysl pro intonaci, může se naučit rozpoznat prožitkem přesné ladění jako ten jediný bod v harmonickém pocitu konsonance, spíše než posuzovat ladění jako rozsah a poměry kmitočtů a frekvencí. Mám na mysli to, že naprostá většina z nás nevnímá ladění jako stroj, tedy jako přesný stupeň rychlosti vibrací plátku a vzduchového sloupce počítáno v Hertzích. Například víme, že musíme ret trochu povolit, aby naše vysoké Bb ladilo a můžeme vidět na ladičce, kdy blízko a přesněji jsme přichýleni k „správnému ladění“, řekněme v rozsahu 4 centů (2 centy v obou směrech). Tato dovednost by byla zcela jistě považována za nadprůměrně slušný všeobecný standard, i kdyby byl hudebník zcela hluchý. Hlavně nesmí být slepý. A přesto může být vedoucím hudebního oddělení. Ale zcela určitě by schopnost intonovat mohla být ještě vylepšena. Uvažujeme-li totiž tak, jak zaintonovat naše vysoké Bb v sekci do akordu C7, kde tvoří malou septimu, nebo naopak v akordu EbMAJ7, kde tvoří kvintu, povede nás spíše výsledný pocit z celkového zvuku lépe, než pozice ručičky na ladičce.
Podtrženo sečteno: Hraní dlouhých desetisekundových tónů s ladičkou nevycvičí vaše uši tak jemně, jako používání DRONŮ. Práce s DRONEM je nejúčinnější způsob, jak opravdu vytříbit intonaci, stejně jako získat kontrolu nad svým zvukem ve smyslu barvy.

Jak s drony pracovat?

Existuje mnoho různých výživných cvičení, které může hráč na dechový nástroj dělat, a měly by být začleněny do progresivního rutinního každodenního cvičení. Jedním z mnoha tipů je
1. hrát dlouhé tóny, opravdu dlouhé v celém rozsahu svého nástroje a to od nejnižších tónů. Usilujte o to, aby se vaše ruce, prsty a samozřejmě nátisk naprosto uvolnily, přičemž po plném bráničním nádechu hrajete každý tón tak, jak nejdéle je to možné. Může se stát, že po 90 sekundách v pianissimu Vám bude divné, zda už to není příliš dlouhé, ale vězte, že právě v tuto chvíli stojíte na prahu toho nejdůležitějšího okamžiku, proč se vydržované tóny hrají. Možná Vám to na začátku neřekli a hráli jste dlouhý tón maximálně 16 dob, a v dobré víře nanejvýš 20 sekund. To byla možná z poloviny zbytečná ztráta času!
Pro efektivní výsledek těchto cvičení je rovněž nutné osvojit si specifickou úlohu jazyka při tvorbě tónu. Zejména jde o jeho polohu v ústní dutině a vliv na samotné rozkmitání plátku.

2. hrát v různých úrovních hlasitosti, zejména usilovat o nejtišší pianissimo, zatímco se snažíte udržet své tóny v dokonalém konsonantním souladu s dronem a plynule zesilovat.

3. hrajte intervaly do dronu. Zkuste oktávy při zachování perfektního ladění. Po oktávě zkuste kvintu, velkou tercii, sextu, kvartu, malou tercii, septimy, v tomto pořadí. Hrajte nejprve unisono s fundamentem dronu a přejděte do intervalu, a pak zpátky do fundamentu. Musíte se naučit, aby každá nota na saxofonu byla v přesném ladění i při přeskakování z jiného tónu.

4. samotný ladící mechanismus, jímž se ovlivňuje intonace, tedy to, co způsobuje schopnost doladit v mikrointervalech ten který tón, je ukryt v hrtanu, v kořenu jazyka. Hrtan s jazykem v koordinaci se sluchem, je ústrojí zodpovědné za dilataci ladění. Tak, jako existují efektivní cviky pro uvědomění si a posílení bránice, drony umožňují objevit, uvědomit si, zvládnout a ovládat tento dolaďovací aparát. Začněte například s koncertním Bb dronem. První zahrajte své vysoké G (velkou sextu) a vycentrujte jej. Pak malíkem zahrajte G# hmat a snižte tón zpět do G pouze nátiskem (rozuměno nikoli rtem a povolením, podsazením čelistí, ale hrtanem). Držte tento tón a soustřeďte jej v dokonalém ladění tak dlouho, jak to jen půjde. Snažte si uvědomovat otevření a uvolnění krku, spíše než jen pokles či snížení čelisti. USTNI DUTINA_ANATOMIE (pozn.: je dobré být obeznámen s tím, že síla skousnuté čelisti versus uvolnění může mít vliv na zkreslené vnímání skutečné intonace přímo v uchu. Zatnutím svalů čelisti hráč může podle míry stisku skusu slyšet rovný tón jako a kolísající, při rychlém kousání a povolování jej vnímá jako vibrující! Podobně deformovaný dojem intonace může nastat při zívání) Pokoušejte se dolaďovat dlouhé tóny tímto způsobem po sestupných půltónech. Zjistíte, že některé tóny je mnohem snadnější ohýbat a stabilizovat, než ostatní. Techniku dolaďování tak procvičíte dokonale.

5. podobně, jako u předchozího cvičení tentokrát snižujte vědomě o celý tón, místo o půltón. Nevzdávejte snahu, pokud některé tóny nepůjdou stabilizovat v intonaci, samotný akt snahy a pokoušení se zlepší vaši kontrolu nátisku a sluchu přímo mistrovsky.

6. pokud zvládnete první dvě podlaďovací pitch band cvičení, přistupte k provedení třetí fáze. Tentokrát prsty zahrajte malou tercii nad fundamentem dronu a tón snižte. Nezapomeňte vždy nejprve zahrát drone, abyste si pevně internalizovali harmonický soulad, před stisknutím vyššího intervalu a ohnutím dolů. Tyto ohybové cvičení vás nutí hrát uvolněně s otevřeným hrdlem. Učí vás hrát bez používání tlaku na plátek. Během těchto cvičení si uvědomíte, kolik dechu tento způsob hry spotřebuje. Ale to je v pořádku, saxofon není hoboj! To výrazně zvýší obtížnost hraní dlouhých tónů, aby se ustálily na unisonu. Pokuste se stabilizovat ladění v přefouknutém rejstříku, kde jste neustále potřebné snížit tony v ladění. Jak se snažíte uvolňovat tyto malé tercie, zjistíte, že je zpočátku téměř nemožné dělat to v nižších polohách saxofonu. (Jak popis napovídá, jde ve všech případech dolaďovacích cvičení o metodu snižování vyššího tónu dolů. Jakékoli dotahování podladěného tónu je tomuto systému naprosto cizí, je kontraproduktivní a do technik saxofonisty zásadně nepatří. Děje se tak totiž pouze stiskem plátku, uskřípnutím volně kmitající špičky, tím pádem k ovlivnění otevřenosti hubice. To pak vyvolá zásadní omezení plátku v jeho vibraci a výsledkem je tón uškrcený, sípavý, skřípavý, úzký, třaslavý, nezdravý, slabý, nevýrazný a nekonkrétní, a navíc často ani neladící. Proto nepoužitelný.)

7. Na závěr improvizujte volně za použití pedálového dronu. Zkuste různé řady a mody napříč dronem a občas se vraťte během hry na unisono nebo do oktávy, abyste se ujistili, jste-li stále „in“. Procvičujte přechody mezi různými typy mollových i durových stupnic. Cvičte plynule a chromaticky rozvádějte tóny do slyšitelných alikvót dronu.

Hlavním účelem hraní s drony je naučit se spoléhat pouze na sluch, když hrajete melodie. Standardně je ladička konec konců berlička; takže nesouvisí se schopností kontrolovat intonaci sluchem, ale zrakem, a to je nesprávné asi tak, jako se dívat na displej tabletu na napodobeninu metronomu pana Jana Nepomuka Mälzela. Wooden_Metronome Kdo nedostane rytmus pod kůži a do hlavy ušním otvorem, ale otvorem kde sídlí oko, metronom jej nezachrání. A rytmus spolu s intonací jsou základní kameny projevu muzikanta.

Ujistěte se, že také můžete s dlouhými tóny přejít do vyšších poloh. Zde je kontrola souhrou s dronem opravdu poučná.

Jak vypadá v konečném výsledku hra na saxofon s perfektní kontrolou intonace s dronem, ukazuje saxofonista Hayden Chisholm ZDE

Za pozornost stojí naprostá absence nájezdových glissů při nástupu do tónu a dolaďovací hledání intonace.

vysvětlení pojmů: DRON: kořen slova pochází z indo-evropského základu („dhran“= broukat, hučet) v Sanskrtu „dhran“, řecké „thren-os“, anglické „thrum“, „drum“, nebo „dream“

Široký dech, Dušan Čech

2017 – Rok Ohnivého kohouta

Rok Ohnivého kohouta začal dle čínského kalendáře 28. ledna roku 2017 a končí 15. února 2018. Tento rok symbolizuje především vítězství a úspěchy, kterých bude v průběhu roku dosaženo díky talentu, píli, nadšení, trpělivosti a tvrdé práci, ve znamení spravedlnosti, odvahy a kreativity. Rok intenzivní a mocný, pokud jde o posun vpřed. Úspěchy budou sklízet ti, kteří budou uznávat základní kohoutí zásady: maximálně tvrdá práce, prvotřídní výkony, překonávání nových výzev, dodržování daných slibů. Díky své přímočarosti a průraznosti kohout dosáhne svých cílů.
Zrcadlení saxofonu a kohouta

Konstelace k porovnání čtyř různých saxofonů

Co se u saxofonu při jeho výběru nejvíce zohledňuje a hodnotí? O čem se uvažuje a bere v potaz? Ať už je řeč o nástroji studentském nebo o profesionální třídě, padne vždy slovo o kvalitě materiálu, z něhož je vyroben a zejména to, jak materiál ovlivní pouhé dvě základní veličiny, které hráče zajímají a které bez výjimky řeší.

Barva tónu a intonace

Je všeobecně známo, že saxofony Selmer jsou citlivější na intonační změny třeba ve srovnání s Yamahou. Také se diskutuje o asijských saxofonech a jejich intonaci. Proč již ne tolik o barvě tónu? Domnívám se, že u těchto levných nástrojů z východu jde otázka témbru zcela stranou. Jednak je barva do značné míry dána nátiskem, druhem hubice a plátku a zkušenostmi. A v druhé řadě začátečník sleduje nejprve samotný ozev, natož aby bral ohled na barvu. Svou roli též hraje menzura nástroje. Ale jak tyto parametry působí na tón?

Naskytla se nám příležitost porovnat během jednoho dne čtyři saxofony, nahrát je při hře a to s použitím dvou ebonitových hubic: Meyer 7 a Otto Link 7*. (obě hubice byly opatřeny plátky RICO 2,5). Šlo o porovnání barevných možností, ozevu v nízké i vyšší poloze, v pianissimu i ve forte. Zaměřeno na schopnost saxofonu reagovat na akcenty, míra reakce na různé frázování („spouštění“), akceptování a ochota přejít do různých škál barevných změn, porovnání spotřeby dechu během hry, ovladatelnost nástroje co do udržení ladění. Vliv uvolnění nebo utažení nátisku na intonaci a tónovou barvu, vliv crescenda na intonaci a barvu. A možná i vliv zdvihu klapek na techniku. Amati AAS 32-black Amati AAS 32-black

Testování a porovnávání saxofonů nebo hubic tak, že na jeden nádech zazní ve fortissimu krkolomný polytonální lick od spodního Bb až po čtyřčárkované altissimo (případně hráno v opačném směru) v tempu 385 bpm – to vše ve čtyřiašedesátinách legato – je naprosto k ničemu. Nic důležitého to testující osobě neříká. Pro posouzení témbru je třeba delšího, komplexnějšího a členitějšího zahrání a detailnějšího porovnání v táhlejších i svižnějších pasážích. Nezanedbatelná je rovněž skutečnost, že výsledný dojem z tónu a celého sóla souvisí i s individuálním vkusem hráče. Vliv Mr. Paula Desmonda je jiný, než Mr. Erica Marienthala a ještě jiný od pánů Charlie Parkera a Maceo Parkera, nemluvě o Ornettu Colemanovi. Proto je alespoň přínosné, když na nástroj zahrají v tutéž chvíli dva hráči, při zachování konstant. I tak je ještě podstatné, jak zvolený hraný styl ovlivní výsledné sólo, v tomto případě byl zvolen swing 140 bpm. Hudební styl a tempo totiž pochopitelně souvisí s volbou artikulací, s frázováním, s patřičnou dynamikou sóla, i s groovem. Kombinací byly získány tyto sestavy:

porovnani saxofonů

Sóla nejsou zamýšlena jako exhibice s přehlídkou desítek roztodivných a ještě roztodivnějších improvizačních technik a přístupů zvládnutelných během podkladu naprosto základní jazzové progrese. Sóla mají být jen přiblížením tónového potenciálu nástrojů ovlivněného materiálem, menzurou. Harmonie v podkladu není nikterak záludná: progresse

Přesto lze vypíchnout některé jednotné záměry, se kterými sóla vznikla: vertikální vedení sóla, i melodie vedená horizontálně, změny v intenzitě dechu, způsobilost reagovat na rychlejší pasáže, legato pasáže, dechem nasazované úseky, staccato, vibrato, synkopování a tomu odpovídající chování intonace a změny v témbru. Jednoduše řečeno: jak saxofon v sólu vypráví? V tomto případě byl brán zřetel i na barvu tónu v subtónu. (pozn.: zde je třeba poznamenat, že to vše je do značné míry závislé i na hubici a plátku) Naopak stranou zájmu testování stály multifonics, altissimo, nebo alikvotní alternativy hmatů pro různé tóny metodou přefuků.

Z hlediska melodického ve všech sólech zaznívají jednodušší čitelné prvky: časté rozklady septakordů a nónových akordů vzestupně i sestupně, trioly, riffy i delší pasáže, modální záměny, chromatismy, substituce, superimpozice (zejména na dominantě), střídání nízké i vysoké polohy a využívání pianissima oproti pasážím ve forte. Zaznívají bluesové postupy, bebop licky, prvky latiny, popu, občas probleskne growling.

Sóla byla nahrávána bezprostředně za sebou, aby bylo zachováno stejné prostředí, napěťový pocit rtů, pozice a poloha nahrávací aparatury (pozn.: její kvalita nemá pro výsledek tónu a intonace sóla vliv, pokud je pro všechny saxofony stejná, tedy nebylo přidáno žádného efektu, halu, nebo filtru. Nahráno na MicroBOSS BR).

Porovnání zvuku a barvy – Hráč 1

Selmer III – Meyer 7

CONN – Meyer 7

Selmer Mark VI – Meyer 7

Porovnání zvuku a barvy – Hráč 2

Amati AAS 32 – Otto Link 7star

Selmer III – Otto Link 7star

Zajímavostí je, že přizpůsobení se novému nástroji v pořadí testovaných je otázkou prvního nebo nanejvýše druhého chorusu, než se zvuk „srovná“ a saxofon padne takříkajíc do ruky a to včetně nalezení posazení intonace. Doladění se často děje za provozu s potřebným posunutím hubice na korku. Každý hráč ví, že pochopitelně neexistuje jedna univerzální poloha hubice vůči esu, ani udaná hodnota ideální délky korku, který má vyčnívat za hubicí. I tato poloha hubice se hráč od hráče liší. (podle Davida Liebmana se s nabývajícími zkušenostmi hubice posouvá stále více na eso)

Selmer serie III Selmer serie III

Postřehy k jednotlivým sólům

Selmer III začíná slyšitelně pod tónem, vyžaduje operativně posunout (zarazit) hubici na eso více, než bylo očekáváno. Nejvíce však je hubice zaražena v případě saxofonu CONN, ačkoli jsou oba hrány na hubici Meyer 7. Markantní rozdíl v témbru na první poslech slyšíme mezi Selmerem III a CONNem. CONN zní díky materiálu a menzuře typicky sametově a zpěvně, což z těchto saxofonů dělá dosud velmi oblíbený nástroj pro swing a jazz 30 – 50.let.

CONN CONN

Selmery jsou si výrazem sobě podobné více, nicméně „šestka“ je asi opravdu poněkud barevnější oproti širšímu přitemnělému tónu „trojky“. Ale opět podotýkám, styl hudby ovlivňuje způsob hry. Kupříkladu ve funku by byly zjištěny třeba ještě jiné nuance v intonaci, barvě i ozevu. Nemluvě o případném osazení kovovým klenotem z dílny „Theo Wanne“ nebo „Jody Jazz“.

Selmer Mark VI Selmer Mark VI

Dodávám, že výsledky jsou jen částečně směrodatné, jak bylo řečeno. Aparatura, hubice, plátek, volba hráče i hudebního stylu a technika hry ovlivní ve výsledku hru na saxofon Selmer i Amati. Zde jde jen o zprostředkování zajímavého postavení nástrojů vedle sebe z hlediska zvukových možností v daný okamžik.

Široký dech, Dušan Čech

Jak opravit závadu na saxofonu – stručné pokyny

V první řadě si rozmyslete, jestli je to pro vás opravdu důležité. Pokud si nejste jisti, vůbec se do oprav nepouštějte. Jak postupovat: workshop-10

  1. Ještě jednou si rozmyslete, jestli je to potřeba.
  2. Rozmyslete si to opravdu důkladně, pro kontrolu si pomozte otázkou: „Musí to být?“ nebo „Stojí to za to?“
  3. Nehrajte si na chytráka, vykašlete se na to, obraťte se na osobního nástrojaře
  4. Dobrá, rozhodl jste se pro špatnou odpověď, budiž.
  5. U saxofonu jednoho účastníka Hudebního setkání ve Lhotce 2016 vypadla oktávová klapka (na esu s nebezpečně vystřelovacím pérkem) vinou přehlédnutí uvolněné osičky. Pokračujte ve čtení pouze tehdy, nemáte-li jiný problém. (nemluvíme tady o klarinetu, například)
  6. Obrňte se tlustou mikinou s kapucou, nebo si na hlavu nasaďte helmu. Kdo ale není takto vybaven, myslím, že postačí skafandr, co nosí kosmonauti na oběžnou dráhu.
  7. Pérko silně zamáčkněte mezi dva prsty, a nasměrujte do drážky, přičemž neotevírejte pusu, mohlo by vám zaskočit.
  8. Klid, chce to klid.
  9. Prostrčte šroubek napříč krz dírku v obou čepech i v oddělené klapce.
  10. Mě ten šroub taky vyletěl do oka, já vám říkal, že to nemáte dělat…

8. ročník Hudebního setkání Lhotka 2016

sax behind wall1

Seminář bude letos věnován základní kadenci, jež je známa jako TURNAROUNDS, včetně různých jejích obměn a variací. Obsahuje čtyři akordy, včetně dominantního jádra. Předmětem výkladu budou způsoby improvizace, možné alterace a substituce jednotlivých akordů. Zaměření se týká i jednoho z nejčastějších harmonických postupů v jazzu, a tím je RHYTHM CHANGES.

Program zahrnuje

  • orientace v modálním kontextu a řešení permutacemi stupnic
  • pentatoniky základní a odvozené, hexatoniky
  • způsob použití netradičních módů, exotických stupnic, alterovaných, zmenšených, zvětšených a dalších umělých
  • interpretaci v různých hudebních stylech a metody přístupu k vedení sóla
  • tvorba tónu, vliv nátisku na barvu a zejména na intonaci, v souvislosti s výběrem hubice a plátku.

Tyto základní prvky jsou výchozím předpokladem pro další hru, včetně samotné improvizace. Metody pro kontrolu intonace a barvy (ladička vs. dron) rozebereme rovněž během intenzivních seminářů, které nabízí prostor pro detailnější rozbor a osvojení pravidel.

O Hudebních setkáních

Přináší nové impulsy a rady pro hráče bez rozdílu hudební úrovně. Neprobíhají metodou pouhé intuitivní hry, ale předkládáním podrobného vysvětlení, jak při improvizaci postupovat, nikoli pouze kopírovat hru jiného saxofonisty. Znatelného pokroku lze dosáhnout za jediný intenzivní den či víkend. Přínosná je i sekční hra při společném nacvičování konkrétních skladeb.

Plán dne

  • 9:00 – 12:00 dopolední seminář s výkladem tématu dne a praktické uplatnění principů na nástroji
  • 12:00 – 15:00 oběd, osobní volno, individuální konzultace
  • 15:00 – 18:00 odpolední instruktáž, sekční hra, souhra
  • 20:00 – ??? individuální konzultace, jam session

kdy: 30. července – 3. srpna 2016

cena: 3500, – Kč

kontakt: přihlášení a případné dotazy mailem na dusch1@email.cz

účastníci mají zajištěno ubytování a plné stravování v místě 5× denně (v případě zájmu lze individuálně dohodnout účast pouze na seminářích bez ubytování, nebo též pobyt jen na vybrané dny, např. víkend)

Volný nátisk a široký dech, Dušan Čech

Z Brněnského Saxíkového srazu 21. – 22. května 2016

_001 Brno se v sobotu připravovalo na Muzejní noc, zatímco do centra LEGATO v Kohoutovicích mířili saxofonisté pěšky z blízkého okolí i po dálnici ze vzdálenějších kou­tů.

Hlavním zaměřením sobotního semináře byla improvizace na velmi často používané harmonické čtyřtaktí obsahující průchodný zmenšený septakord a alterovanou dominantu.progress1

Rozborem kontextů v harmonii byly stanoveny vhodné modální řady, či stupnice jako návrh pro řešení a stavbu sóla. Vytvořením více úhlů pohledu díky pomyslné reharmonizaci původní progrese vhodnými substitucemi se otevřelo mnoho možností, jak lze k melodické lince přistupovat, opomeneme-li intuitivní sólo ve stylu „střelba do tmy“. Pozornost se věnovala významu basové linky. Po zvládnutí způsobu volby tónového materiálu se navíc pozornost věnovala také rytmickému cítění a cítění pro frázi. Rozdíly mezi vertikální improvizací proti horizontálnímu vedení byly podrobně názorně vyzkoušeny na osmitaktovém tématu v rámci tóniny, tedy bez vybočení. progress2

Nedělní téma bylo věnováno substitucím v harmonické progresi, způsobům nazírání na akordový postup vedoucím ke zjednodušení harmonického zápisu, nebo k zajímavému ozvláštnění sóla. Vysvětlením a realizací pojmů minorizace, superimpozice, chromatismy následovala konkrétní praktická zkouška. Jednoduchou skladbou pro uplatnění uvedených technik se stala Blue Bossa.
Závěr dne se dotkl fundamentálních prvků saxofonové hry, které stále zůstávají v ohnisku zájmu nejen začínajících, ale možná více pokročilých saxofonistů, přemýšlejících o svém tónu, o intonaci, pocitu při hře, o práci dechu a oblasti krku. Ačkoli se zdají být záležitostmi banálními, jejich správné pochopení může hráče vyvést z bludného kruhu intonační a tónové nejistoty. Debata se dotkla alikvótních tónů, smysluplnosti vydržovaných tónů, pozice nástroje při hře nebo nejednotného pohledu na saxofonový nátisk. Pochopení těchto základních prvků je předpokladem k přirozenému a volnému postupu, aniž by saxofonista pocítil brzy svůj limit v progresi.

Padla spousta postřehů, rad a inspirací. Zazněla nespočetná sóla účastníků i velkých mistrů saxofonu z nahrávek. Zveme všechny, kteří chtějí posunout svou saxofonovou káru dál na příští setkání, nejblíže do Mělníka na každoroční, letos 8. Hudební setkání ve Lhotce, nebo za rok třeba opět do Brna.

Široký dech, Dušan Čech

Borovice.cz

8. SAXÍKOVÝ SRAZ V BRNĚ [21. – 22. května 2015]

Díky svému charakteru saxofon vždy byl a je předurčen pro svobodný projev, kreativitu a improvizaci.

Během nastávajícího květnového víkendu 21. – 22. května se zabereme do improvizačních technik a interpretace.

saxik8 brno

Nechceme však učit starého psa štěkat; zaměříme pozornost na hráčsky nejatraktivnější, nejzajímavější tématiku.

• teorie a funkce akordů a akordické stupnice v praxi

• rozdíly a shody v interpretaci a improvizaci v závislosti na hudebním stylu

• modální improvizace na základní harmonické funkce

• pentatoniky – základní a odvozené

• hexatoniky

• chromatismy a intervalový přístup k improvizaci

• způsoby použití netradičních a exotických stupnic, alterovaných, zmenšených a zvětšených

Detaily akce:

Kdy: • víkend 21. – 22. května 2016

  • SOBOTA od 10:00 do 19:00
  • NEDĚLE od 10:00 do 17:00
  • účast pouze na jednom dni možná

Kde: • studio LEGATO, Stamicova 572/7, 623 00 Brno – Kohoutovice

Jak se přihlásit: • zašlete přihlašovací údaje s podrobnostmi na e-mailovou adresu dusch1@email.cz

• účastnický poplatek 850,– Kč na víkend (na jeden den 600,– Kč)

přihláška s podrobnostmi zde: prihlaska Brno 2016

Jak důležité je držet se osnov a cvičebních postupů?

Neexistuje jeden univerzální postup při snaze osvojit si hru na hudební nástroj. Jednou cestou je metoda intuitivního experimentování pokusů a omylů, kterou vídáme u samouků. Jejich úspěch závisí na míře vrozených předpokladů, řekněme od prvotního a nezbytného talentu a má co do činění s pravděpodobností, pokud jde o měřitelný progres. Je to jako v posilovně. Správný tréninkový plán urychlí postup a co je důležité, zabrání bloumání okolo, nebo dokonce couvání zpět, tak zvané deflexi.
Ten hráč, který se opírá o berličku intuitivního hraní, kterou si ospravedlňuje vlastní prioritou svobody, často přehlíží skutečnosti. Může dojít k podlehnutí jistého sebeklamu, který brání kriticky uvažovat, zda hudební vývoj směřuje dopředu, nebo stagnuje. Je pravda, že na udržení stávající úrovně, kdy nedochází ani k progresu, ani k citelnému zhoršení, je třeba vyvinout jistou míru námahy. Stejně jako při plavbě na pramici proti proudu, má-li plavidlo stát na místě. To je problém velké části hráčů. Je to stagnace. Stav dočasného klidu, kdy není žádoucí dopustit zhoršení úrovně, ale progrese je znemožněna, např. vinou časového nedostatku. Nebo je progres vyhodnocen jako plýtvání energie a to ve chvíli, kdy hráč v kapele dost dobře propluje i s tím, co dosud nashromáždil. Každý muzikant ví, že bez ohledu na počet let, či desetiletí, po které se hraní věnuje, nelze přestat cvičit zcela. Jako žralok, který je nucen stále pohybovat ploutvemi, aby se nepropadl na tmavé mořské dno.
Nemá-li docházet k plýtvání energií a časem, je nutno cvičit efektivně. Žádná metodika hry na nástroj, ani improvizační poučky netvrdí, že stačí foukat do nástroje a mačkat klapky. To není svobodná improvizace, to není svobodný vývoj, to je lenost a naivita. Pouze pošetilec se domnívá, že takto dosáhne nástrojové zručnosti a že se stane nápaditým improvizátorem. Nutná je neustálá sluchová kontrola, ověřování rytmu, intonace. Někteří hráči po druhé nebo třetí skladbě začnou nudit. Často nenudí ani tak sebe, jako poslouchající okolí. Toto platí vždy a všude. Ať už jdete za hudbou na koncert, nebo jste posluchačem nedobrovolným a na ulici Vás denně obtěžuje kdosi z řad nevzdělaných buskerů.
Sóla při improvizaci se mohou vyvíjet, krystalizovat a zlepšovat pouze tehdy, když hráč rozumí svým melodickým linkám, když přemýšlí o metodách a postupech, kterými melodickou linku zpracoval. Pokud může hráč věnovat 40 hodin týdně vlastnímu progresu, je pravděpodobně v hudebním nebi, nebo má neskutečnou kliku. I v případě, že hráč nemůže při nejlepší vůli věnovat čas v takové míře, je nezbytné uvažovat prioritně o harmonii, o vztazích jednotlivých funkcí, o úloze modů, stavbě akordů, o substitucích a to vše v kontextu s pojetím rytmu každé určité skladby. Rytmus přitom nerovná se tempo! Naprostá většina úvah se může odehrávat v hlavě, aniž by hráč fyzicky na nástroj hrál. Jde o vykupování cenného času. Nejlepší radou, jak a co cvičit je změnit a přenastavit svoje myšlení.
Hraní – a potažmo improvizace – pokud je založeno na jasné představě co a jak zahrát, je cosi více, než berlička, o kterou se opírají intuitivní hráči. Pokud se porovnává progres uvědomělého muzikanta s intuitivním, pak oba se dostanou o stejný kus vpřed. Intuitivní po 5 hodinách pokusů a omylů, uvědomělý po 60 minutách. A o to jde. Když není hra na nástroj postavena na jasných pravidlech, může se stát berličkou, která přehlíží skutečnosti a pohrdá jimi, brání logicky uvažovat a dává sebeklamný pocit, že tímto přístupem lze zvládnout jakoukoli situaci a většinu, ne-li všechna vystoupení. Taková berlička dříve nebo později přivede člověka na scestí, k hudební újmě, ale nikoli k progresu.

vysvětlení pojmů

PROGRESE – postup, šíření, pokračování, pokrok, vzestup, růst

DEFLEXE – odchylka nebo úchylka ze směru nebo polohy; opak obvyklé polohy, potlačení růstu nebo vývoje, opak progrese

BUSKER – pouliční hráč, provozující busking, vystupující na veřejném prostranství se samozvanou produkcí hudební, divadelní, nebo artistickou, ve snaze získat ocenění, či drobnou odměnu od kolemjdoucích.

PRAVDA O HUDEBNÍM “HLUCHU”

AMÚZIE A HUDEBNÍ NADÁNÍ

Okolní svět vnímáme v jeho hloubce, barvě, pohybu a formě se samozřejmostí jako sehraný a synchronní. Přitom vše existuje jako mnoho samostatných prvků, které vytváří celistvý obraz a vjem. A tyto prvky musejí být analyzovány odděleně a poté složeny dohromady. Zaměříme-li se na sluchový vjem, účastní se mnoho prvků, které se starají o vnímání, dekódování a slučování zvuku a času. Je-li v důsledku nějakého poškození, nebo poruchy některý z prvků defektní, může být potíž se syntézou v jednotný celek. Proto hovoříme o různých formách AMÚZIE. (AMÚZIE: ztráta schopnosti vnímat a poznávat melodii, harmonii, rytmus a tempo při zachovaném vnímání jednotlivých tónů)

Existují dvě základní kategorie hudebního vnímání: rozpoznávání melodií a rozpoznávání rytmu, nebo časových intervalů. Podrobněji se rozlišuje amúzie receptivní a interpretační, neboli performační a rozeznáváme více než dvacet variet!

DYSMÚZIE: nedostatek či ztráta smyslu pro hudbu.

  • impresivní, receptivní pro melodii
  • totální, centrální – totální ztráta
  • expresivní – pro zpěv, nebo hru na nástroj, kde hráč ovlivňuje dolaďování tónu)

AMÚZIE PRO RYTMUS (rhythm deafness)

může být mírná, silná, vrozená nebo získaná. Takový člověk nerozeznává typický rytmus jednotlivých stylů, např. tango od waltzu.

AMÚZIE PRO MELODII (tone deafness)

člověk trpící tímto druhem amúzie má potíže (anebo není schopen správně slyšet) s poměrnými rozdíly mezi tóny. Rytmická a tónová dispozice sídlí každá v jiné mozkové hemisféře. Po mozkové příhodě postihující LEVOU hemisféru se může objevit silná rytmická hluchota bez hluchoty tónové a naopak při postižení PRAVÉ hemisféry se může rozvinout tónová hluchota bez hluchoty rytmické. Obecně však rytmická hluchota nebývá absolutní, protože rytmus je v mozku široce zastoupen jako životně důležitý prvek.

AMÚZIE PRO DISONANCE

zhoršená schopnost vnímat souzvuk (nelibozvuk) dvou tónů, v němž je vnitřní napětí a proto směřuje k rozvedení do konsonance. Tento jev vnímají už kojenci a porucha má souvislost se specifickými neurologickými poškozeními. Cit pro disonanci a konsonanci postrádají osoby s rozsáhlým poškozením oblasti, podílející se na emocionálních soudech (poškození parahipokampální kůry). Postižený není schopen zhodnotit konsonantní hudbu jako příjemnou a stanovit, zda je kompozice smutná, nebo veselá. Disonantní hudbu vnímají jako „celkem příjemnou“. S tímto souvisí i částečná, nebo úplná ztráta pohnutí nebo vzrušení, jež běžně hudba evokuje, přestože hudební vnímání poškozeno není. Domnívají se, že kompozice je charakterizována jako smutná nebo veselá podle názvu, nebo tempa!

AMELODIE

neschopnost slyšet melodie, směr postupu tónů, ačkoli rozlišování jednotlivých tónů je výtečné. Podobné stavu, kdy se při vnímání řeči ztrácí porozumění větné skladbě, nebo významu věty, přičemž chápání slov je neporušeno. Postižený slyší sled not, který ale postrádá logiku a účel, zdá se být náhodný. Neslyší poměry mezi tóny, není schopen zhodnotit jejich interakce a prolínání. Postrádají schopnost syntézy tónů v melodii. Nepoznají, zda melodie klesala nebo stoupala. Nejsou také schopni přiladit se k znějícímu tónu a stanovit, který tón za dvou je vyšší nebo nižší.

NESCHOPNOST VNÍMAT HARMONII

postižený nedokáže sloučit jednotlivé lineární hlasy ve výslednou harmonii. Slyší oddělené, různými směry plynoucí melodické řady. Má obtíže integrovat odlišné hlasy do celku, jež by dával smysl. Amúzičtí lidé postrádají ZNALOSTI A POSTUPY, JEŽ JSOU POTŘEBA PRO MAPOVÁNÍ POLOH TÓNŮ A STUPNIC.

KULTURNÍ FORMY RYTMICKÉ HLUCHOTY

Do 12. měsíce života člověk detekuje všechny sebemenší rytmické obměny a po 1. roce života se tato schopnost detekce snižuje, ale zpřesňuje. Dítě snadněji detekuje rytmy, které jej v jeho kultuře běžně obklopují, a přijímá je za vlastní. Člověk vychovávaný v západní kultuře obtížně proniká do složitějších rytmů latino americké hudby, do lichých rytmů arabské hudby, či synkop a polyrytmů africké hudby. Kulturní vlivy, jimž jsme vystaveni, ovlivňují i naše tonální cítění. Evropané proto považují diatonickou stupnici za mnohem „přirozenější“ a srozumitelnější, než škály dvaceti dvou šruti hindské hudby. Nezdá se však, že by existovaly nějaké vrozené neurologické preference pro konkrétní druh hudby. JEDINÝMI NEZBYTNÝMI SOUČÁSTMI HUDBY JSOU SAMOSTATNÉ TÓNY A RYTMICKÉ USPOŘÁDÁNÍ.

Mnoho lidí nedokáže čistě zpívat či pískat, a byť jsou si toho vědomi, nemusí jít o amúzii. Skutečnou tónovou hluchotou trpí asi 5 procent populace. Takoví lidé se mohou vychýlit z tóniny, aniž si to uvědomí a nejsou schopni rozeznat falešný zpěv u ostatních. To se ovšem týká zpěvu, nebo pískání, kde člověk aktivně ovlivňuje tónovou výšku svou vůlí a citem působením na určité svaly. Hra na hudební nástroj není s tónovou amúzií nemožná. Pokud dítě hraje od mateřské školy na piánko podle čísel, nebo barevně odlišených kláves, později z not a dodržuje prstoklad – opět čísla, nemusí se na hudební indispozici přijít. Chybu pozná nikoli sluchem podle falešného tónu, ale podle pocitu chyby v číslování prstů, nebo zrakovým vjemem, když stiskne jinou barvu, než je v předloze. Hráč může stále pociťovat radost z hudby a hru si užívat, i když rozdíly ve výškách neslyší. Stále to nemusí být důkaz o hudebním talentu, ani o amúzii a to by si měli uvědomit zejména nadšení rodičové. Hudební pedagogové mají soubor testů, jak hudebnost ve všech úrovních potvrdit.

Rytmickou amúzii se nemusí vůbec podařit odhalit, nebo až po delším čase. Jsou velmi rozšířené případy, kdy žák sice hraje s metronomem, jak se sluší a patří, ale vyjde najevo, že rytmus (což je vnímání pulsace dob v čase) a tempo vnitřně necítí, ale hraje podle mezních kmitů ručky metronomu, nebo podle blikající diody. Jakmile je zbaven své ZRAKOVÉ KONTROLY, ať pohledu na metronom, nebo na dirigenta, je ztracen.

Nástrojová improvizace na předem dané harmonické schéma je naproti tomu naprosto přesným indikátorem ztráty schopnosti vnímat melodii, harmonii, formu, dělení a rytmus.

Při amúzii ve svém absolutním smyslu – úplné amúzii – nejsou tóny vnímány jako tóny, hudba není prožívána jako hudba. Postižený vnímá hudbu třeba jako skřípění brzd, bez tónových rozdílů. Tóny ztrácejí svou výšku a barvu a redukují se jindy na monotónní bušení s kovovým dozvukem. Pro tuto poruchu se používá výraz dystémbrie – ztráta smyslu pro barvu tónu a její udržení. Cit pro rytmické dělení přitom může být naprosto zachován. Dokážou zopakovat vyťukáním rytmus. Jakmile je ale zasazen do melodie, jsou ztraceni. Takoví lidé jsou často schopni identifikovat pouze jedinou píseň. Buď to je „Pásli ovce valaši“ nebo není. Hymnu poznají jen podle toho, že ostatní vstávají. Jejich řeč, zejména pak pokus o recitaci, je monotónní bez intonace a modulací. Rozpoznávání hlasů lidí jim nečiní potíže, poznávají bez potíží štěkot psa, zurčení potoka, kvílení větru, ale mají silně narušené uvědomování si melodií a rozlišování výšky. Nejsou schopni poznat rozdíl mezi celými tóny a půltóny a bez těchto základních stavebních kamenů není možné mít žádný cit pro tonální centrum, či tóninu, ani pro stupnice, módy, melodie, harmonii. Jako v mluvené řeči – nelze tvořit slova bez slabik.

Muzikálnost je v lidském genomu silně zakotvena spolu s daleko staršími vývojovými kořeny, než je mluvený jazyk. Nedávno bylo prokázáno, že pacienti s vrozenou amúzií mají nedostatečně vyvinutou jednu oblast bílé mozkové hmoty v pravém dolním čelním záhybu, v oblasti, o níž je známo, že se účastní kódování hudební výšky a pamatování si průběhu melodie!

Pouzdro na BARYTON saxofon

Pokud hrajete na barytonsaxofon, určitě jste nejednou přemýšleli nad tím, jak svůj nástroj přenášíte z domova na zkoušku, do studia, nebo ze zkušebny na koncerty a potom zase domů. Nosíte saxofon v původní „rakvi“ ze dřeva s nepohodlným bakelitovým uchem, které odkrvuje a vysiluje prsty, nebo jste investovali do pohodlnějšího pouzdra? Není totiž nic příjemného nosit barytonsaxofon v ruce, proto se mnozí rozhodli ulehčit svým prstům a svalům. A také si tím uvolnili ruce pro případné nošení jiného nástroje. Pokud se barytonsaxofonista rozhoduje, jak problém vyřešit, záhy naráží na problém. Když ne dřevěný kufr – kam s ním? V současnosti se na barytonsaxofon vyrábí odlehčená pouzdra jak na „krátky low Bb“ tak na dlouhý „low A“ v různých variantách. Ne všechny jsou ale na českém trhu k sehnání. Protože hráčů na barytonsaxofon není tolik, jako třeba altsaxofonistů, většinu vyráběných pouzder v Česku běžně neseženete. v případě mnohých pouzder ulehčíte prstům, svalům i peněžence. Nejlevnějším řešením je plátěný obal, který není ničím jiným, než pytlem na nástroj. Je to nejhorší řešení, nástroj není vůbec chráněn proti sebemenším nárazům, někdy dojde k ohnutí ochranných košů dolních klapek při pouhém postavení nástroje na zam, nebo položení na bok. Například pouzdro od firmy „Cavallaro“ vyrábí pouzdra pro mosazné dechové nástroje. Poskytuje se 1 rok záruka. Všechny tyto produkty jsou 100% vyrobeny v USA.

STOCK BARITONE WALT JOHNSON SAXOPHONE CASE COVER

stock-baritone-walt-johnson-saxophone-case-cover Tyto obaly jsou navrženy tak, aby poskytovaly ochranu před počasím a zároveň chrání díky speciálně konstruované vlněné vložce. Všechny výrobky jsou vyrobeny z tkaniny nylon 420 denier. Používají se zipy #5 YKK. Z boku je kapsa pro uložení příslušenství a vak má odepínatelné ramenní popruhy. Obal je navržen pro použití s pouzdrem na barytonsaxofon od firmy Walt Johnson. Standardní barva je Black Body. Volitelné barvy jsou možné. Při zvláštním požadavku zákazníka firma upravuje tvar pouzdra podle přání. Dodací lhůta je obvykle 3 až 4 týdny, s připočtením přepravy. Cena: cca 200,– USD

Pouzdro HUMES & BERG TX8242 TUXEDO BARITONE SAXOPHONE GIG BAG

humes-and-berg-bari-case Jsou vyráběny z profesionálního nylonu (z materiálu „1000 denier Cordura“), který plně zajišťuje ochranu proti roztržení nebo propíchnutí po celou dobu životnosti vaku. Všechny vaky jsou vybaveny vložkami z husté pěny, polstrováním a jsou kompletně obloženy. Polstrované protiskluzové ramenní popruhy jsou v ceně. cena: 146,90 USD

Pouzdra PROTEC

pro-tec-pro-pac_baritone_1
poskytují o něco lepší ochranu, než pouhá tkanina. Tělo tvoří dřevěná skořepina a vejde se do něho nástroj „low Bb“ i „low A“. Má prostornou postranní kapsu a polstrovaný ramenní popruh. Povrch je odolný proti vodě a otěru. Pogumovaná rukojeť, černá barva.

Hmotnost: 6 kg, Cena je cca 314,– USD

Pouzdro SOUNDWEAR PROFESSIONAL BARI SAX

soundwear-professional-bari-sax-tief-a
je podobné, vyrábí se jen „low A“ verze. Má 5mm silnou skořepinu a 40mm pěnovou vložku, povrch je vysoce odolný proti vodě z materiálu DuPont Cordura. Extra silné kruhy a zavěšení, bevný zip. Namáhané časti jsou zasíleny, polstrované popruhy batohu jsou odnímatelné, nemá žádné bolestivé vyčnívající časti kolem ramen a krku. Postranní prostorná kapsa na příslušenství s přihrádkami pro plátky, hubici, CD atd., součástí je ultra jemný sametový sáček na eso a hubici. Cena: cca. 259,– euro

Tom and Will ACW-BSP Academy Deluxe Baritone Saxophone

tom-and-will-acw-bsp-academy-deluxe-baritone-saxophone-gig-bag Tvoří ho 25mm silná měkká vložka, extra silné PVC lemování okrajů po obvodu hran. Povrch je ze silného plátna odolného vůči vodě. Výrobce uvádí, že jde o nejvyšší kvalitu, která předčí mnohé ze svých dražších konkurentů: extra silné spony, eronomicky tvarované polstrované ramenní popruhy pro nejvyšší pohodlí, silné přezky a elegantní design. Na dně jsou gumuvé protiskluzové segmenty. Vnitřek je z jemného plyše, obsahuje přihrádku na příslušenství (hubice, plátky ligatury apod.). Má velmi odolný zip, polstrované rukojeti pro extra komfort. Rukojeť je vybavená suchými zipy v horní části pouzdra, což přispívá k větší bezpečnosti. Cena: cca. 91,– liber

SUPER PROMO GardBags baritone sax

super-promo_gardbags-baritone-sax-gig-bag1 je kvalitní vak na saxofon, použitelný i na „low A“ barytonsaxofon. Tvoří jej 20mm polstování – vnitřní tvrdá pěna, která je hustá a velmi odolná proti nárazu. Tvrdá pěna je testována padající 300g skleněnou koulí na pěnu položenou přes skleněnou desku. Pokud se koule, nebo deska nerozbije ani neporuší, je materiál schválen. Použity jsou ochranné zipy, pod kterými je všitá pěna, proto se nedotýkají nástroje a zabraňuje to jeho poškrábání. Povrch je z vodotěsné nylonové tkaniny. Obal obsahuje přihrádku pro příslušenství a eso. Má velké postranní kapsy, popruhy na ramena, kovové kroužky (nejsou ve standartní nabídce) a dvojitou rukojeť.

Cena: cca 99,– USD

Gard Bags ECO 661E baritone sax

gard-bags-eco-661e-baritone-sax-gig-bag
gard-bags-eco-661e-baritone-sax-gig-bag_3
gard-bags-eco-661e-baritone-sax-gig-bag_1

Kompaktní a lehká Gard pouzdra s kolečky jsou ideální na palubu letadla jako příruční zavazadlo a to buď v rámci povoleného množství příručních zavazadel, nebo jako obsazení zaplaceného prázdného místa. Nástroj zůstává bezpečně ve svém poloze za všech okolností. Hudební nástroj je vnořený bezpečně uvnitř tašky, v nastavitelných polstrováních o tloušťce 20 mm. Nastavitelné polštáře mohou být snadno umístěny tak, aby nedošlo k tlaku a nárazům do ohrožených částí hudebního nástroje. Je jedním z nejlepších svého druhu na trhu za překvapivou cenu. Povrch je z černého voděodolného nylonu, rozšiřitelné boční kapsy jsou určené pro příslušenství. Použitelné pro „low A“ i „low Bb“ saxofony. Dolní podstava se rozšiřuje dopředu, aby se zabránilo převrácení – rukojeť a kolečka usnadní transport. hmotnost: 5,6 kg (s koly a zadními popruhy) cena: cca 219,– euro

GEWA GigBag – Baritone Saxophone / GEWA PRESTIGE

gewa_housse-de-saxophone-baryton-gewa-prestige Nejnovější řada GEWA nabízí ochranu v lehkém pouzdře. Do každé tašky je zabudovaná vrstva z laminátu, který pomáhá chránit vnitřní nástroj proti většině velkých porušení a nárazů. Pouzdro je vybaveno pohodlnými popruhy pro použití přez ramena, nebo jako batoh.

cena: cca 133,– euro

Glenn Cronkhite Baritone Sax Leather Gig Bag

glenn-cronkhite-baritone-sax-leather-gig-bag pouzdro z lehkých materiálů Glenn Cronkhite se vyrábí více než 30 let. Jako původní tvůrce Reunion Blues, vyvinuli řadu profesionálních, kvalitních pouzder ve snaze vyhovět různým potřebám hráčů na dechové nástroje. Pouzdra jsou k dispozici buď v jemné kůži nebo trvanlivé tkanině (cordura). Většina objednávek je dodávána do dvou týdnů. cena: cca 349,– USD

BAGS Baritonsax Form low Bb

bagsbarflight

cena: 269,– euro

BAGS Baritonsax Form low A

bags_low-a

cena: 269,– euro

BAGS Baritonsax Form low A – ECO

bags_low-a_eco cena: 309,– euro

Reunion Blues 702–15 (low Bb) Baritone Saxophone Bag

reunion-blues-702-15_leather1

tvoří ho dvojitá pěna, měkká podšívka, ploché přední kapsy na zip. Má ocelová kovová příslušenství, ochranné kovové butony na dně vaku. Povrch je z textilie, nebo kůže. Zboží je odesíláno 2–6 dny po objednání. cena: cca 399,– USD

Reunion Blues 702–59 (low Bb) Baritone Saxophone Bag, NYLON

reunion-blues-702-59-bb-baritone-saxophone-bag-fabric základem je dvojitá pěna, měkká podšívka. Má ploché přední kapsy na zip, ocelová kovová příslušenství, ochrané kovové butony na dně vaku. Povrch je textilie, nebo kůže. Zboží je odesíláno 2–6 dny po objednání. hmotnost 2,5 kg cena: cca 259,– USD

Reunion Blues 703 Baritone Saxophone (low-A) Gig Bag

reunion-blues-703-baritone-saxophone-low-a-gig-bag-in-brown-leather

Nejvyšší kategorie výrobků obsahuje prvky, které jsou standardem pro všechny Reunion Blues měkká pouzdra: odolná kůže nebo látka, unikátní double-pěnový systém, měkká podšívka batohu a ramenních popruhů pro snadný transport. Konstrukce nabízí pohodlný tvar, přičemž nevzniká škodlivý tlak na jemnou mechaniku klapek. Reunion Blues koncertní pouzdra nabízí unikátní funkce pro každý nástroj. Vak poskytuje trojitou ochranu kůží nebo látkou, dvojitou pěnovou konstrukcí s měkkou podšívkou. hmotnost 3,8 kg cena: cca 399,– USD

Reunion Blues 703–59 (low-A) Baritone Saxophone Bag, NYLON

reunion-blues-703-baritone-saxophone-low-a-gig-bag-_fabric

cena: cca 220,– USD

SKB – Contoured Pro Baritone Sax Case with Wheels /1SKB-455W/

pouzdro SKB-455W pro barytonsaxofon bylo navrženo pro hráče, kteří hledají tu největší ochranu pro svůj hudební nástroj.

skb_contoured-pro-baritone-sax-case-with-wheels

Vyrobeno vakuově z ABS-plastu, materiálu, který poskytuje největší pevnost a ochranu v lehkém provedení. SKB-455W pouzdra jsou přizpůsobena nástrojům „low A“ i „low Bb“ od všech předních výrobců, jako například Yamaha, Selmer. Vnitřek je vystlán plyšem.

skb_contoured-pro-baritone-sax-case-with-wheels_1

Naspodu pouzdra jsou in-line kolečka /jako na brusle/ s ložisky pro snadný transport, čelní ochranné nárazníky, patentovaný systém zámků TSA trigger a sklolaminátové vstřikované výztuhy. skb_contoured-pro-baritone-sax-case-with-wheels_2skb_contoured-pro-baritone-sax-case-with-wheels_5

váha: 7,8 kg cena: v době psaní článku pouzdro zlevněno z 499,99 USD na 299,99 USD

SELMER FLIGHT BARITONE SAXOPHONE CASE to low A

selmer-flight-baritone-saxophone-caseselmer-flight-baritone-saxophone-case_2 cena: cca 428,– euro

BAM 3003XL – HighTech Baritone Saxophone Case

bam-hightech-baritone-saxophone-case

nejluxusnější pouzdro na barytonsaxofon, které lze koupit. Je odolné proti vodě i samotné vlhkosti, je vzduchotěsné. Použitelné pro oba typy nástrojů s rozsahy„low A“ „low Bb“. Bylo navrženo pro dokonalou ochranu nástroje. Má třívrstvou ochranou konstrukci.

bam-baritone-saxophone-hightech-case

Pěna Airex je vložena mezi dvě vrstvy, kovový ABS exteriér, který je velmi odolný vůči otřesům a vnitřní vrstvu PVC, což zajišťuje vynikající ochranu proti otřesům a tepelným změnám při zachování ultra-nízké hmotností. Nástroj je uvnitř v sametové podšívce uložen v pěnovém polyuretanovém jádru s velkou hustotou, které je anatomicky formováno.

bam-hightech-baritone-saxophone-case3 Ve spodní části kolečka má kromě dvou tvarovaných úchytů vytahovací rukojeť a neoprénové protiskluzové popruhy na ramena. Opatřen 4 snadno zamykatelnými zám­ky.

bam-hightech-baritone-saxophone-case1
hmotnost: 6,21 kg cena: cca 828,– euro

VGV Baritone Saxophone Case

Italský výrobce nádherných, anatomických pouzder. Na internetu jsou stránky výrobce velmi špatné a jsou pouze v italštině, což má za následek, že mnoho hudebníků o těchto pouzdrech ani neví. Bývají porovnávány s pouzdrem firmy Selmer (SELMER FLIGHT BARITONE SAXOPHONE CASE). Ve srovnání se SELMEREM je VGV menší, měně objemné, což ocení hráči, kteří cestují letadlem.

vgv-baritone-saxophone-case1

Pouzdra SELMER nebo HISOX mohou být někdy jako příruční zavazadlo odmítnuta. Jako příruční zavazadlo je VGV mnohem příjemnější než SELMER, o velikých pouzdrech BAM nemluvě. VGV více kopíruje nástroj, je nenápadné, pohodlné, snadno přenosné.

vgv-baritone-saxophone-case3 Je to nejkompaktnější pouzdro na baritone sax ze všech pouzder na trhu cena: asi 495,– USD

Širokou nabídku pouzder nabízí výrobce Jakob Winter

JAKOB WINTER JW 2197  – Shaped Case for Bariton Saxophone, low A

winter_jw-2197-_shaped-case-for-bariton-saxophone-low-a

Tvarovaná vnější tvrdá skořepina, vytvořená vakuově z ABS plastu. Jádro je z polystyrenu. Opatřeno ochrannými hliníkovými lištami. Má silné niklové zámky a kování.

winter_shaped-case-for-bariton-saxophone

Opatřeno silným polstrováním z Premium sametu, obsahuje kapsu na příslušenství, rukojeť a ramenní popruh. Dolní dno je vybaveno ochrannými butony Váha příjemných 4,4 k cena: 349,–USD

JW 2197 PRO  – Shaped Case for Bariton Saxophone

winter_shaped-case-for-bariton-saxophone_pro
opatřeno pomocnými kolečky a rukojetí na boku i nahoře
váha: 5,3 kg

JW 2197 CA – Shaped Case for Bariton Saxophone – KARBON

Povrch pouzdra je zde potažen speciální fólií karbonového vzhledu, od karbonu je nerozeznatelná.

winter_shaped-case-for-bariton-saxophone_karbon Tvarovaná vnější tvrdá skořepina, vytvořená vakuově z ABS plastu. Jádro je z polystyrenu, polstrování z modrého Premium sametu. Opatřeno ochrannými hliníkovými lištami, niklovým kováním a zámky. váha: 4,4 kg

JW 2197 CA RO – haped Case for Bariton Saxophone – KARBON

Vysoký černý lesk s viditelnou vnitřní strukturou. Tvarovaná vnější tvrdá skořepina je vytvořená vakuově z ABS plastu. Povrch je potažen speciální fólií karbonového vzhledu, která je od karbonu nerozeznatelná. Opatřeno ochrannými hliníkovými lištami.

winter_shaped-case-for-bariton-saxophone_karbon-pro

Jádro z polystyrenu, polstrování z Premium černého sametu. Pouzdro má kapsu na příslušenství, rukojeť a ramenní popruh. Opatřeno niklovým kováním a zámky.

winter_shaped-case-for-bariton-saxophone_karbon-pro1
Dolní dno je vybaveno ochrannými butony, opatřeno pomocnými kolečky. Rukojeť je na boku i nahoře váha: 5,9 kg

Rheuben Allen „Low A“ Baritone Saxophone Case

Rheuben Allen pracoval po mnoho let jako opravář a příležitostně se věnoval hraní. Nenáviděl všechna pouzdra, ktará neměla prostor uvnitř. Když navrhoval s týmem pouzdra, snažil se získat co největší možný prostor uvnitř a ještě udržet anatomické kontury pouzder.
Jsou kompaktní a lehká. Pouzdro pro baritone sax má kolečka pro snadný transport a dvě rukojeti.

rheuben-allen-low-a-baritone-saxophone-case Rheuben Allen je jediný výrobce na světě, který vyrábí kompaktní pouzdra i na bassaxofon. Luxusní pouzdra mají nádherný design, povrch je kožený. cena: 495,00 až 556,00 USD


Pokud však naopak z nějakého důvodu pevné pouzdro potřebujete, třeba pro transport, použít můžete například kufr DEG Replacement Baritone Saxophone Cases

deg-replacement-baritone-saxophone-cases

Není třeba utrácet velké peníze. Tento kufr je tvořen dřevěnou konstrukcí, s kvalitním potahem.

deg-replacement-baritone-saxophone-cases_1 Hodí se k většině „low Bb“ nástrojů. Je vyroben z pevného dřeva a má ochranný měkký plyšový potah. cena: asi 230,– USD

Walt Johnson Baritone Saxophone Case

Tyto vysoce kvalitní pouzdra zajišťují maximální ochranu. Jsou jedním z nejodolnějších na trhu.

walt-johnson-baritone-saxophone-case_1 Vyrobeny ze sklolaminátu s ručně všitým interiérem. Můžete bezpečně dopravit nástroj po městě, nebo použít, pokud letíte. Tato pouzdra jsou již dlouho známé pro svou životnost a perfektní ochrannou funkci. Pouzdra jsou tvarované speciálně pro „Low A“ i „Low Bb“ nástroje.

walt-johnson-baritone-saxophone-case_2

Vyhovují pro většinu moderních saxofonů, včetně Selmera, Yamahy a Yanagisawy. Typ a značka saxofonu musí být specifikována při objednávání. Pohybuje snadno na kolech. cena asi: 540 – 560,– USD

JW 497 – Case for Baritone Saxophone Series 400 Wood dřevěná konstrukce, odolný ochranný rám, vysoce kvalitní vinylový povrch. Silné niklové zámky a kování, ochranné rohy, polystyrenové jádro, sametový potah. winter_-jw-495_jakob-winter-case-for-baritone-saxophone Obsahuje kapsu pro příslušenství. Váha 6.8 kg

JW 297 RO – Case for Baritone Saxophone with integrated rollers Pouzdro pro baryton saxofon, hliníkové pouzdro v moderním designu pro maximální ochranu, 2 integrované válečky pro lepší komfort.

winter_aluminium-baritone-case1

winter_aluminium-baritone-case Jádro z 5ti vrstvé dýhy, odolný povrh. Váha: 8,50 kg

CALZONE CASE USA Aluminium ribbed Case Baritone Saxophone / wheels Model# PJL-BARSXW Výrobce jenž vyrábí pouzdra i na dva saxofony v jednom. Pouzdro pro „low A“ baryton saxofon tvoří obal z ABS černého plastu, prostor pro vlastní nástroj je pečlivě tvarovaný, nástroj přesně zapadá.

calzone-case-usa-aluminium-case Rohy jsou chráněny ocelovými kulatými kryty. Zámky a kování je standardní. Je možné pouzdro uzamknout. Obsahuje dvě přihrádky pro eso a hubici a další příslušenství. Vnitřek je vystlán Burgundským plyšem. Poskytuje naprostou bezpečnost pro všechny druhy baryton saxofonů s rozsahem „low A“. Je opatřeno kolečky pro snadný transport. Všechny výrobky jsou jištěny doživotní zárukou. Nepříjemná může být hmotnost váha: 12,3 kg bez nástroje, tj. cca. 18 kg s nástrojem cena: cca 511,– USD

Jak je v přehledu pouzder patrné, kvalitní pouzdro by mělo splňovat následující kritéria:

  • anatomické, tedy co „nejmenší“ a kompaktní
  • lehké a dobře přenosné
  • pevné a dobře chránící vlastní nástroj
  • cenově dostupné

uvedený a pečlivě sestavený přehled ukazuje, že taková pouzdra, která by vyhověla všem podmínkám, nevyrábí pouze známé firmy SELMER, SKB a BAM, ale i VGV, JAKOB WINTER, VGV, i Rhueben Allen. Tato pouzdra bez pochyb skýtají maximální luxus pro nástroj. O anatomickém, lehkém, pouzdře však lze hovořit pouze u výrobku SELMER, JAKOB WINTER, VGV, i Rhueben Allen. SKB i BAM jsou poněkud větší, i když jsou přenosná i na zádech, nástroj však zabezpečují naprosto bezkonkurenčně. Mají ovšem jednu nepříjemnou vlastnost, a tou je buď vysoká cena (BAM 3003XL za 828,– USD), nebo neexistuje dovozce pro Česko. Průměrná cena za kompakní, pevné, lehké anatomické pouzdro se pohybuje řádově od 300,– do 500,–USD

Z Brněnského workshopu 2. – 3. května 2015

Průřez z průběhu brněnského workshopu s nástinem hudební teorie ZDE

saxik brno 2015 green

Již loni nebylo jisté, jak dlouho centrum Lávka vydrží na své adrese. Místo konání bude proto letos na nové pobočce. Je jím pracoviště LEGATO

Během víkendu zaostříme na

  • žánrovou interpretaci a improvizaci, teorii akordů, akordické stupnice
  • modální řešení progresí
  • pentatoniky základní a odvozené, hexatoniky
  • několik netradičních přístupů k bluesové dvanáctce, permutace stupnic
  • způsob použití exotických stupnic, alterovaných, zmenšených, zvětšených

Brněnské workshopy

a setkání přináší inspiraci pro hráče bez rozdílu hudební úrovně. Znatelného pokroku lze dosáhnout za jediný intenzivní víkend. Hra na saxofon v sobě nese úlevu od formálního stylu hry a od pevně daných notových zápisů hudebních skladeb. Díky svému charakteru saxofon vždy byl a je předurčen pro svobodný projev, kreativitu a improvizaci.

Shrnutí

Kdy:

  • víkend 2. – 3. května 2015
  • účast pouze na jeden možná

Kde:

  • studio LEGATO, Stamicova 572/7, 623 00 Brno – Kohoutovice

Jak se přihlásit

  • zašlete přihlašovací údaje s podrobnostmi na e-mailovou adresu dusch1@email.cz

Připojte v mailu prosím

  • své jméno
  • nástroje na něž hrajete
  • hudební zběhlost, úroveň (dobu, po kterou se saxofonu věnujete, členství v kapele, kde saxofon studujete, jaké materiály a noty hrajete, na co se při cvičení zaměřujete)
  • co byste si z workshopu rádi odnesli

Na Váš mail obdržíte zpětnou odpověď s potvrzením Vaší účasti

  • účastnický poplatek 900,– Kč na víkend (na jeden den 500,– Kč)

Spojení do LEGATA

  • pokud přijedete vlakem na Hlavní nádraží, jeďte tramvají č. 1 na zastávku Mendlovo náměstí, odtud autobus č. x37 zastávka Voříškova a kousek zpátky směrem k městu (budova bývalé mateřské školky)
  • na místě se sejdeme v sobotu 2. 5. v 10 hodin.
  • v neděli začátek v 10:00 hod a sraz zakončíme večer (zhruba v 19 hodin)

Co s sebou:

  • saxofon(y)
  • noty a materiály
  • zápisník na poznámky, notový papír
  • touhu dozvědět se, dobrou náladu a otevřenou hlavu
  • jistě přivítáte možnost vyměnit si zkušenosti, postřehy, notové i hudební materiály, nebo vyzkoušet nástroje.
  • můžete přivézt i nějaké hubice, které poskytnete k vyzkoušení, či je nabídněte k prodeji

Těším se na setkání i na saxofonová sóla

Dušan Čech

7. SAXÍKOVÝ SRAZ V BRNĚ [2. – 3. května 2015]

Průřez z průběhu brněnského workshopu s nástinem hudební teorie ZDE

saxik brno 2015 green

Již loni nebylo jisté, jak dlouho centrum Lávka vydrží na své adrese. Místo konání bude proto letos na nové pobočce. Je jím pracoviště LEGATO

Během víkendu zaostříme na

  • žánrovou interpretaci a improvizaci, teorii akordů, akordické stupnice
  • modální řešení progresí
  • pentatoniky základní a odvozené, hexatoniky
  • několik netradičních přístupů k bluesové dvanáctce, permutace stupnic
  • způsob použití exotických stupnic, alterovaných, zmenšených, zvětšených

Brněnské workshopy

a setkání přináší inspiraci pro hráče bez rozdílu hudební úrovně. Znatelného pokroku lze dosáhnout za jediný intenzivní víkend. Hra na saxofon v sobě nese úlevu od formálního stylu hry a od pevně daných notových zápisů hudebních skladeb. Díky svému charakteru saxofon vždy byl a je předurčen pro svobodný projev, kreativitu a improvizaci.

Shrnutí

Kdy:

  • víkend 2. – 3. května 2015
  • účast pouze na jeden možná

Kde:

  • studio LEGATO, Stamicova 572/7, 623 00 Brno – Kohoutovice

Jak se přihlásit

  • zašlete přihlašovací údaje s podrobnostmi na e-mailovou adresu dusch1@email.cz

Připojte v mailu prosím

  • své jméno
  • nástroje na něž hrajete
  • hudební zběhlost, úroveň (dobu, po kterou se saxofonu věnujete, členství v kapele, kde saxofon studujete, jaké materiály a noty hrajete, na co se při cvičení zaměřujete)
  • co byste si z workshopu rádi odnesli

Na Váš mail obdržíte zpětnou odpověď s potvrzením Vaší účasti

  • účastnický poplatek 900,– Kč na víkend (na jeden den 500,– Kč)

Spojení do LEGATA

  • pokud přijedete vlakem na Hlavní nádraží, jeďte tramvají č. 1 na zastávku Mendlovo náměstí, odtud autobus č. x37 zastávka Voříškova a kousek zpátky směrem k městu (budova bývalé mateřské školky)
  • na místě se sejdeme v sobotu 2. 5. v 10 hodin.
  • v neděli začátek v 10:00 hod a sraz zakončíme večer (zhruba v 19 hodin)

Co s sebou:

  • saxofon(y)
  • noty a materiály
  • zápisník na poznámky, notový papír
  • touhu dozvědět se, dobrou náladu a otevřenou hlavu
  • jistě přivítáte možnost vyměnit si zkušenosti, postřehy, notové i hudební materiály, nebo vyzkoušet nástroje.
  • můžete přivézt i nějaké hubice, které poskytnete k vyzkoušení, či je nabídněte k prodeji

Těším se na setkání i na saxofonová sóla

Dušan Čech

Hudební setkání 2014 (Mělník, Lhotka)

Šestý ročník Hudebního setkání hráčů na saxofon se letos v létě uskutečnil ve dvou turnusech podobně, jako tomu bylo i v minulých ročnících.

První turnus proběhl od 25. července do 1. srpna 2014

Téměř všichni patřili ke každoročním účastníkům, ostříleným a zkušeným, kteří znatelně pokročili ve své saxofonové hře. Díky tomu byla do programu, vedle výukových seminářů, začleněna také veřejná vystoupení.

Perfektní hudebně-technické zázemí sálu, který se proměnil na saxofonovou laboratoř, umožňovalo během každodenních seminářů probrat všechny plánované body: hudební setkání 2014

  • způsoby interpretace a rozdílné přístupy k samotné improvizaci
  • vertikální a horizontální melodicko-harmonické uvažování
  • harmonický rytmus, stavba frází a principy melodického vedení
  • metody zjednodušování komplikovaného harmonického podkladu během improvizace
  • odvozování multifunkčních, univerzálních stupnic pro nejčastěji používané akordové postupy
  • metody harmonického obohacování progresí jednoduchých
  • odvozování a stavba módů, a tónových řad, harmonické substituce

Vedle výstoupení vybraných sólistů v příjemné kavárně proběhl i společný koncert celého 14ti členného saxofonového bandu na náměstí.

Na druhý, zkrácený turnus, dorazili saxofonisté do Lhotky u Mělníka od 22. srpna do 26. srpna.
Ačkoliv byl turnus o pár dnů kratší, přesto byl čas každý den plně využitý. Zabývali jsme se také několika problematikami:

  • rytmus, groove a frázování
  • bluesová forma a použitelné stupnice a tónové řady
  • typické akordické progrese v různých hudebních stylech
  • modální skladby, smooth jazz, pop, funk
    namestí band_hudebni setkání

    Letošní počasí vyšlo zúčastněným saxofonistům obou turnusů 6. Hudebního setkání nad očekávání dobře. A stejně nezanedbatelným pozitivním faktorem byla opravdu dobrá nálada a parta nadšených saxofonistů zapálených pro společné i sólové hraní.

    Zazněly poučky z klasické i moderní harmonie a probrala se pravidla stavby melodie, rady a tipy pro interpretaci z notového zápisu, pro improvizovaný projev, i co se týká rytmu a souhry. Díky koncertům pro veřejnost byly důkladně osvětleny a odzkoušeny zásady hraní v sekci. Rozehrály jsme mnoho dalších inspirujících hudebních experimentů s nejrůznějšími hudebními podklady. A stejně nezanedbatelným pozitivním faktorem byla opravdu dobrá nálada a parta nadšených saxofonistů zapálených pro společné i sólové hraní.

Již teď Vás proto zvu na 7. Hudební setkání do Lhotky u Mělníka, které proběhne na přelomu července a srpna 2015

Volný nátisk a široký dech,
Dušan Čech

Letmo ze 6. SAXÍKOVÉHO SRAZU V BRNĚ [26. – 27 . 4. 2014]

II V I

Poslední dubnový víkend se stalo Brněnské studio Lávka místem, z něhož se do okolí ozývaly bluesové melodie, funkové figury a riffy saxofonové sekce během nepřetržitého hudebního experimentování saxofonů.

Dorazili hráči z různých koutů, uvítali jsme i dva zahraniční tenorsaxofonisty. Poměr altsaxofonů a tenorů byl vyrovnaný, zazněla i sóla na soprán saxofon. Všichni zúčastnění byli vzácně jednotní v stylovém zaměření, což určovalo jednoznačný směr výkladu k improvizacím.

Sobota vypukla bez varování již krátce po 10. hodině. Letmé připomenutí hudební teorie o stavbě stupnic a akordových značek směřovalo k stanovení několika akordických stupnic pro molové a durové typy septakordů. Tyto elementární znalosti harmonie byly následně uplatněny při improvizaci v akordickém postupu označovaném běžně jako dominantní jádro nebo funk bounce, jak ukazuje zobrazení vpravo. Tento postup byl základem k použití mnoha souvisejících pentatonik a modálních stupnic napasovaných na jednoduchý šestnáctinový funky groove.

Záhy se saxofonisté pustili do improvizací založených na doškálném a pentatonickém či hexatonickém přístupu, na modální záměně, substituci a používali další zajímavé a dobře znějící metody a pohledy na harmonický kontext, například superimpozice. Přesný rytmus, frázování a intonační jistota se zlepšovaly od jednoho setu k druhému a nápadů jen přibývalo díky melodickému uvažování o frázích. Změny hudebního stylu odlišily frázování a charakter sóla pro blues, swing, funk, bossa novu, sambu, r&b, smooth jazz.

Brno_2014

Před zakončením sobotního bloku zazněly hlavní zásady pro hru dechové sekce a hráči vytvořili sekci s uplatněním typických prvků dle hudebního stylu (funk, swing, samba), s pravidlem vedení hlasů, s důrazem na frázování a rytmus.
Pro shrnutí probraných doškálných i mimotonálních harmonických vztahů, k procvičení principu substitucí a uplatnění improvizačních metod během sóla, posloužilo téma s tonálním vybočením ve stylu BOSSA NOVA Think Twice. Ačkoli není harmonie složitá, nabízelo se mnoho možností v harmonickém i rytmickém přístupu:

think twice Podklad ve zkrácené verzi je možné stáhnout zde

Všichni účastníci letošního 6. brněnského setkání mohli nalézt mnoho tipů pro svojí hru a inspirováni různými náhledy na improvizaci rozšířili i své znalosti v harmonii. Příští rok může být příležitostí pro všechny saxofonisty zavítat na jaře opět do Brna na 7. saxofonové setkání a nebo již letos v létě přijet na Hudební setkání do Mělníka.

Volný nátisk a široký dech,
Dušan Čech

Hudební setkání LHOTKA 2013

Od soboty 27. července do 3. srpna hostila táborová základna saxofonové hráče z nejrůznějších koutů Čech. Někteří patřili k stálým frekventantům: dorazili Sandokan, kocour Mikeš, Střechýl aka Kosmas, doktor Chocholoušek, Buldozer, Jovan, zavítal i Golem… V historii konání Hudebních setkání ve Lhotce u Mělníka nebylo nikdy tak vytrvale slunné počasí, jako tento rok. Jen krátký, avšak vydatný noční déšť, se přehnal Kokořínským dolem. Mezi účastníky se navzdory vysokým teplotám ani jeden den neprojevila nechuť k hraní a každodenní téměř osmihodinové hudební experimentování vítězilo nad únavou a horkem, panujícím od časných hodin až do večera. Pauzy v hraní tvořily přestávky na oběd a večeři. Všudypřítomný klid v táborové základně Lhotka přerušoval jen občas projíždějící houkající vlak, který jedenkrát odpoledne na okamžik výjimečně přehlušila hudební aparatura, zesílená na MAX; ta však byla záhy ztlumena na MIN.
Co do obsazení jednotlivých typů saxofonů byla letos Lhotka 2013 velmi vyrovnaná. Zdvojený baryton, navíc v rukách dvou sehraných hráčů z jedné kapely, šlapal v neomylných basových partech, dravé a divoké tenory vedle tenorů baladicky vyprávějících; swingující, emotivní i přísně zařezávající altky a konečně dva nepřeslechnutelné soprány, které občas vystřídaly klarinety. 969794_657572344264773_733489294_min

Mezi nejhranějšími hudebními prvky a tématy k dlouhým nápaditým improvizacím byly jazzové, rockové a popové kadence, sledy dominantních jader /bridges/ a funky bounce ve stylu Freda Wesleyho a J.B.s´. V oblíbenosti vedla nejznámější skladba z nejúspěšnějšího alba „Natty Dread“ Boba Marleyho. Nekonečný maraton chorusů prokazatelně příznivě ovlivnil i personál v kuchyni, zejména pak prvního kuchaře. Tematicky velmi podobná byla i kolektivně secvičená Tequilla (Teguila) A. Locatelliho. Ani brazilský karneval ala Sonny Rollins se nedal celý den zastavit. Stylové variace u jednotlivých témat zahrnovaly jazz, ballad, blues, swing, funk, rock, salsu, sambu, bosa novu, reggae, ska. Na závěrečné jam session někteří saxofonisté doslova excelovali ve scatu, (ve významu jazzového zpěvu) i jako hráči na shakers, nebo jako sólisté na kazoo. Nabitý hudební a improvizační týdenní pracovní program navíc obohatila i táborová hříčka s otevřeným koncem, nesoucí se v duchu Tolkienova Pána prstenů. Zejména ti, kdož shlédli filmové zpracování, jmenovitě prvý díl trilogie, The Fellowship of the Ring, postřehli nejednu úzkou souvislost. Ariadiamus late ariadiamus da ari a na-tus late adua. Ah-ya-doo-ah-eh. Účastníci s během týdne též setkali s hledačem pokladů, seznámili se s Briketkou, s mistrem Dalem Turnerem, oprášili znalosti o vynálezu kostky cukru, a také vyzkoušeli téměř na vlastní kůži saxofonové popruhy Cebulla.

Závěrem lze konstatovat, že u všech saxofonistů byl znatelný progresivní růst každým dnem už od prvních seminářů. Od samotného usazení nátisku, tvorby tónu a ladění, přes osvojení si a používání správné dechové techniky, zpřesnění rytmického cítění, až po artikulaci, využívání dynamiky a frázování podle hudebního stylu, a nakonec k sólům v složitějších improvizacích a rychlejších tempech. To vše s využitím mnoha probíraných teoretických pravidel. Tyto nabyté zkušenosti jistě napomohou všem hráčům pro svobodnější pocit ve vlastních kapelách a bandech. 535829_642448602434742_1453609960_min

Těšme se na příští saxofonovou smršť, ať již na Hudebním setkání 2014, na podzimním Brněnském saxíkovém srazu, nebo na jiné příležitostné saxofonové akci. Sledujte proto informace a užijte si konec léta.

Volný nátisk a široký dech. Dušan Čech

Ozvěny 6. SAXÍKOVÉHO SRAZU V BRNĚ [26. – 27 . 4. 2014]

Sobotní dubnové ráno. Mnozí vyrazili na cestu do Brna z odlehlých končin a Brno přichystalo pro některé účastníky procvičení orientačního smyslu, než se na místo konání do studia Lávka dostali. Složení a obsazení nástrojů bylo vyrovnané co do počtu altsaxofonů a tenorů. Rodinu saxofonů doplňovaly i dva baryton saxofony. Studio Lávka nabízí sice nevelký, ale příjemný, stranou položený a dobře ozvučený prostor, který byl pro workshop ideální. Audiotechnika zpočátku vypovídala službu, ale vše se podařilo vyladit.
Teoretické debaty, tak jako obvykle, směřovaly k základním technickým problémům a tématům týkajících se práce s dechem a postavení nátisku. Hudební maratón byl odstartován krátkým shrnutím nezbytných znalostí harmonie a připomenutím principu psaní akordických značek a pokračoval rytmicko-intonačním setem jednoduchých improvizací na běžně používané dvouakordové progrese, založené na pentatonickém přístupu k tvorbě sóla. Kritériem byla pouze dvě hlediska: přesný rytmus a intonační jistota. Rozdílnost v rytmech a zejména ve frázování a v „timingu“, pomohly odlišit změny hudebních stylů. Od přesné a svižné latiny v bossa nově a v latin – popu k tečkovanému, velmi volnému blues – shuffle frázování a jazzovému triolovému rytmu. Funková houpačka akordických funkcí IIm7 – V7 se stala základem k použití mnoha souvisejících pentatonik a modálních stupnic napasovaných na jednoduchý šestnáctinový funky groove.

Am7 | Am7 | D7sus4 | D7 |

Neděle se od rána nesla v duchu pravidel a zásad pro hraní v dechové sekci. Zněla jazzová balada, smooth jazz, swing a blues, samba, rock, pop a funk. Všichni hráči vytvořili jednotnou sekci v jednoduchých tématech s typickými prvky toho daného stylu a zároveň tvořili podklad po sólistu. Důraz byl kladen na lineární vedení hlasů, přesné frázování, akcenty, harmonický rytmus, dynamiku a na pravidla motivické práce při horizontální i vertikální improvizaci s použitím chromatismů, aby každé sólo bylo nejen intuitivní, ale i neotřelé, originální a promyšlené v jednoduchosti. Výsledným spojením všech probíraných doškálných i mimotonálních harmonických funkcí, vztahů a improvizačních prvků vzniklo na místě téma s tonálním vybočením, které nabízelo mnoho možností v harmonickém i rytmickém přístupu k realizaci sóla:

Pop Funk in A moll

||: Am7 | D7 | Am7 | D7 :||

F | Em | Dm | C |

F | Em | Dm | E7alt |

Tento podklad je možno stáhnout zde

Večer, na samý závěr nedělního semináře, zaznělo věhlasné téma „St. Thomas“ od Sonnyho Rollinse. 5. Brněnské saxofonové setkání tak bylo zakončeno, účastníci se rozjeli domů. Snad všichni byli inspirováni a motivováni, posunuli o další stupeň svou hru na saxofon a rozšířili své znalosti v harmonii a improvizační dovednosti. Příští rok je příležitostí pro všechny zúčastněné saxofonisty opět do Brna na 6. setkání přijet a zároveň i pozváním pro každého, kdo se tentokrát zúčastnit nemohl. Volný nátisk a široký dech,
Dušan Čech