Jak důležité je držet se osnov a cvičebních postupů?

Neexistuje jeden univerzální postup při snaze osvojit si hru na hudební nástroj. Jednou cestou je metoda intuitivního experimentování pokusů a omylů, kterou vídáme u samouků. Jejich úspěch závisí na míře vrozených předpokladů, řekněme od prvotního a nezbytného talentu a má co do činění s pravděpodobností, pokud jde o měřitelný progres. Je to jako v posilovně. Správný tréninkový plán urychlí postup a co je důležité, zabrání bloumání okolo, nebo dokonce couvání zpět, tak zvané deflexi.
Ten hráč, který se opírá o berličku intuitivního hraní, kterou si ospravedlňuje vlastní prioritou svobody, často přehlíží skutečnosti. Může dojít k podlehnutí jistého sebeklamu, který brání kriticky uvažovat, zda hudební vývoj směřuje dopředu, nebo stagnuje. Je pravda, že na udržení stávající úrovně, kdy nedochází ani k progresu, ani k citelnému zhoršení, je třeba vyvinout jistou míru námahy. Stejně jako při plavbě na pramici proti proudu, má-li plavidlo stát na místě. To je problém velké části hráčů. Je to stagnace. Stav dočasného klidu, kdy není žádoucí dopustit zhoršení úrovně, ale progrese je znemožněna, např. vinou časového nedostatku. Nebo je progres vyhodnocen jako plýtvání energie a to ve chvíli, kdy hráč v kapele dost dobře propluje i s tím, co dosud nashromáždil. Každý muzikant ví, že bez ohledu na počet let, či desetiletí, po které se hraní věnuje, nelze přestat cvičit zcela. Jako žralok, který je nucen stále pohybovat ploutvemi, aby se nepropadl na tmavé mořské dno.
Nemá-li docházet k plýtvání energií a časem, je nutno cvičit efektivně. Žádná metodika hry na nástroj, ani improvizační poučky netvrdí, že stačí foukat do nástroje a mačkat klapky. To není svobodná improvizace, to není svobodný vývoj, to je lenost a naivita. Pouze pošetilec se domnívá, že takto dosáhne nástrojové zručnosti a že se stane nápaditým improvizátorem. Nutná je neustálá sluchová kontrola, ověřování rytmu, intonace. Někteří hráči po druhé nebo třetí skladbě začnou nudit. Často nenudí ani tak sebe, jako poslouchající okolí. Toto platí vždy a všude. Ať už jdete za hudbou na koncert, nebo jste posluchačem nedobrovolným a na ulici Vás denně obtěžuje kdosi z řad nevzdělaných buskerů.
Sóla při improvizaci se mohou vyvíjet, krystalizovat a zlepšovat pouze tehdy, když hráč rozumí svým melodickým linkám, když přemýšlí o metodách a postupech, kterými melodickou linku zpracoval. Pokud může hráč věnovat 40 hodin týdně vlastnímu progresu, je pravděpodobně v hudebním nebi, nebo má neskutečnou kliku. I v případě, že hráč nemůže při nejlepší vůli věnovat čas v takové míře, je nezbytné uvažovat prioritně o harmonii, o vztazích jednotlivých funkcí, o úloze modů, stavbě akordů, o substitucích a to vše v kontextu s pojetím rytmu každé určité skladby. Rytmus přitom nerovná se tempo! Naprostá většina úvah se může odehrávat v hlavě, aniž by hráč fyzicky na nástroj hrál. Jde o vykupování cenného času. Nejlepší radou, jak a co cvičit je změnit a přenastavit svoje myšlení.
Hraní – a potažmo improvizace – pokud je založeno na jasné představě co a jak zahrát, je cosi více, než berlička, o kterou se opírají intuitivní hráči. Pokud se porovnává progres uvědomělého muzikanta s intuitivním, pak oba se dostanou o stejný kus vpřed. Intuitivní po 5 hodinách pokusů a omylů, uvědomělý po 60 minutách. A o to jde. Když není hra na nástroj postavena na jasných pravidlech, může se stát berličkou, která přehlíží skutečnosti a pohrdá jimi, brání logicky uvažovat a dává sebeklamný pocit, že tímto přístupem lze zvládnout jakoukoli situaci a většinu, ne-li všechna vystoupení. Taková berlička dříve nebo později přivede člověka na scestí, k hudební újmě, ale nikoli k progresu.

vysvětlení pojmů

PROGRESE – postup, šíření, pokračování, pokrok, vzestup, růst

DEFLEXE – odchylka nebo úchylka ze směru nebo polohy; opak obvyklé polohy, potlačení růstu nebo vývoje, opak progrese

BUSKER – pouliční hráč, provozující busking, vystupující na veřejném prostranství se samozvanou produkcí hudební, divadelní, nebo artistickou, ve snaze získat ocenění, či drobnou odměnu od kolemjdoucích.

O produktu Dušan Čech

1997 - 2001: lektor - keyboard, flétna, saxofon 2002-2004: teacher Prague international school E.I.S.P. (klarinet, saxofon, flétna) 2002 - 2006: učitel ZUŠ + volnočasová centra (klarinet, flétna, saxofon, klavír) od 2007: lektor + privátní výuka, pořádání workshopů a seminářů Od r. 2008 pořadání a lektorování letních saxofonových soustředění, zaměřených na hudební teorii, interpretaci a improvizaci. / hráč na soprán, alt, tenor a baryton saxofon, klarinet, flétna, klavír /keyb./ a další nástroje. Vyučované obory: klarinet, saxofon, kompozice, hudební teorie, klavír, keyboard, klávesy, flétna zobcová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*