Stejně jako vrcholoví sportovci, i instrumentalisté se neustále snaží
vytěžit maximum z energie a úsilí, které do hry na jejich nástroj
vkládají, a zároveň chtějí zachovat volný a přirozený herní postoj a
dokonalou techniku. Snaha odstranit nežádoucího napětí v pravé ruce vedla
k navržení revoluční palcové opěrky
Ton Kooiman Etude III
Pravý palec
Celý problém se točí kolem polohy pravého palce.
- Klarinetisté podřizují tvar pravé ruky palcové opěrce, která nutí
palec umisťovat nikoli přirozeně proti ukazováku, ale proti prostředníku.
To zároveň ztěžuje dosáhnout pravým malíkem na klapky.
- Klarinetisté často trpí bolestí posledního článku palce např.
v oblasti nehtu, protože na něj působí tlak kovové opěrky. Zejména
začátečníci posouvají klarinet od koncového článku blíže k dlani a
v následujících letech se tomuto zlozvyku jen přizpůsobují. Posun palce
uleví poslednímu článku, ovšem mění to ergonomii úchopu a horní prsty
nejsou proti klapkám a ruka se nepřirozeně stahuje a kroutí. V extrémním
případě se tvoří boule v zápěstí, přehnaně ohnuté prsty doléhají
na klapky shora a „zapichují se“ do tónových otvorů.
Výborných výsledků bylo dosaženo u příčné flétny s opěrkou
Kooiman Prima. Byla vyvinuté po opravdu podrobném a
pečlivém výzkumu fyziognomie držení a stabilizace flétny. Tak bylo díky
opěrce dosaženo fixace nástroje při přechodu mezi oktávami a stability
v podélné i příčné ose. Odstranil se problém otáčení flétny kolem
podélné osy, který flétnisté eliminují silnějším stiskem a přítlakem
ke rtům.
Ton Kooiman Etude III
je opěrka navržená pro klarinet. Výrobce uvádí tyto vlastnosti:
- Kooiman ETUDE III Thumb Rest umožňuje nástroji spočívat
mezi prvním dlaňovým kloubem a koncem palce
prostřednictvím speciálního háku
- silně snižuje potřebnou svalovou sílu pro úchop.
- ruka může být mnohem uvolněnější, prsty získají další volnost
pohybu. Třetí a čtvrtý prst mohou dosáhnout na spodní část klapkového
mechanismu snadněji (tónový otvor pro malé g a malíkové hmaty)
- umožňuje hru s menší fyzickou únavou a mnohem lepšími výsledky
- má odstranit podvědomé fixování nástroje stiskem rtů.
Co je ve hře?
Největším problémem u klarinetu (a to zejména při rychle hře) je, že
klarinet plave, doslova tancuje v rukách hráče. Není absolutně myslitelné
jej jakkoliv jistit druhou rukou, přichytávat či jistit nehrající
rukou za sloupky, nebo jakkoliv opírat o dlaň, eventuelně fixovat
prsty. To klarinetisté běžně dělají, ale v pomalém tempu to
neregistrují. Přidržování je chyba, kterou každý hráč dělá, možná
z nutnosti a přirozené potřeby z povahy klarinetu. Ale v tempu 190bpm
v šestnáctinách je stabilizace „kousáním do hubice“ doslova
likvidující pro frázi a tón.
Jde o způsob, jak zajistit klarinet, když jej hráč nedrží vůbec levou
rukou a prsty pravé ruky jsou též všechny ve vzduchu, jako je tomu
u tónu g1 – prázdný klarinet. Jediným způsobem, jakým
lze docílit toto zpevnění, je stisk ve rtech a lehký dotek z boku na
nástroj. Jde o podvědomé, nutné pohyby. Ale ty jsou ve hře nedbytečné!
Pouze tak však klarinet nepadá a nepřeklápí se na korpus či na hubici a
ani se neodvaluje a nekutálí zprava doleva v příčné ose.
Přitom u chromatického postupu od g1 po d1 působí síly na klarinet
střídavě seshora, ze strany a zespoda a je bezpodmínečně
nutné klarinet nějak fixovat
Tím ale není možné zaměstnávat rty a čelist skrze hubici!
Dalším problémem je, že klarinet má klasickou opěrku umístěnou trochu
více dolů mimo střední těžiště a proto má klarinet tendenci padat
hubicí dolů, takže jej velmi nepatrně klarinetista levou rukou
nadzvedává přes spodní f1 otvor"", i když nepatrně. Zjistil někdy někdo
tuto skutečnost? Jedině klarinet do spodního malého es je statický. Ale
tento nepřirozený tlak palcem zespoda je při chromatickém postupu e
f f# g g# a b naprosto nemožný a klarinet skáče střídavě nahoru,
do boku a dolů, což hráč mnohdy nezjistí, protože podvědomě stáhne rty,
aby hubici v ústech stabilizoval. Případně jistí klarinet
**první kloubem pravého ukazováku, protože tu ruku zrovna
nepotřebuje. To má ovšem katastrofální vliv na zvuk nemluvě o rychlém
frázování.
Na klarinet by nemělo být vyvíjeno žádné nepřirozené, byť
sebemenší svalové napětí, ani podvědomé, které by znemožňovalo hrát
na klarinet naprosto lehce v rychlých tempech.
Závěsný popruh?
Otázka popruhu na klarinet neřeší jeden důležitý
problém, a sice ten, že klarinet se během hraní odvaluje
samovolně zprava doleva v podélné ose a mění se tím poloha klapek
vůči dlani.
Zkušenost s opěrkou Kooiman Etude III
K velkému překvapení až zklamání Kooiman Etude III
opěrka neřeší nic z problémů, které na klarinetu vznikají.
Objevily se zásadní nedostatky, úplně jiné, než s klasickou kovovou
opěrkou a těm se opět nelze podvědomě přizpůsobovat. Samozřejmě by to
překonat šlo, tak jako si vyžádá tradiční opěrka. Ale je pro to nějaký
důvod? To hráče stigmatizuje.
Problém No.1
Hák pro pravý palec je pohyblivý, otočný na pantu a tím má tendenci
skřípnout volnou měkkou kůži vespod palce mezi základní destičku a
gumovou výstelku.
Problém No.2
přípravek neřeší jednu důležitou věc: nijak nestabilizuje na místě
klarinet při hraní tónů f#1 a f1. Ano, tóny
f#1 nebo e1, b1 se hrají levým
ukazovákem a nástroj je stabilní, ve více bodech, ale neexistuje
fixace a stabilita při prázdném klarinetu! Klarinet
okamžitě padá nalevo (kupodivu ještě více než
s tradiční opěrkou) a je nutná fixace pravou rukou, resp.
prvním kloubem ukazováku. To je naprosto nežádoucí. Není možné ani
jakkoli nutit hráče fixovat klarinet pomocí stisku hubice ve rtech. Pokud se
dělaly video nahrávky klarinetistů, podobně jako se nahrávali flétnisté,
musí být výzkumnému týmu zřejmé, že na klarinet působí různé síly
zdola, ze strany a shora, např. při chromatickém sledu od f1 po
b1. Při tónu f1 se klarinet cely točí v podélné
ose, a místo aby ho zajistil ve stabilitě aspoň levý palec, tak pant háku
se pootočí a opěrkou tomuto pohybu nelze vůbec nezabránit a opět
přichází nutkání nějak klarinet fixovat.
Ať s hákem nebo bez háku, klarinet až doslova tančí
v dlani a je nutné ho nějak přidržovat. Hráč je nucen
přikusovat jej skrze hubici, anebo ho jistit prsty pravé ruky, které v tu
chvíli nehrají. Když je levý palec na otvoru pro tón f1,
vyvíjí se tlak skrze klarinet na horní zuby, v tu chvíli je klarinet
stabilní, jakmile ovšem dojde k zrušení podpěry palcem na
prázdném tónu g1 a ruce nedrží nic, okamžitě klarinet
padá doleva a nepomůže mu sebelepší hák na pravý
palec.
Opět musí zaznít: Klarinetisté s tradiční opěrkou se musí snažit
stabilizovat klarinet pomocí doteku s nástrojem prvními články pravé a
levé ruky a to na sloupky, či přímo na tělo. Jinak má klarinet tendenci
odvalovat se napravo nebo nalevo v podélné ose.
Na tradiční opěrce je možné chytit klarinet pouze dvěma prsty,
ukazovákem na otvoru malého b a palcem pravé ruky pod
opěrkou Takto klarinet přirozeně směřuje stabilně přesně kolmo
k ose dlaně. Ale opěrka Kooiman Etude III klarinet tak to
uchytit neumožňuje a pro dosažení stability klarinetu je
vyvíjen nepřiměřený tlak na prvním kloubu ukazováku
u dlaně (a navíc vynucuje extrémně ohnutý koncový článek
u tónového otvoru) Dále je nepříjemný tah na prvním kloubu
prostředníku což je nepříjemné. Dokonce jej proti pádu
na levou stranu nelze zastavit a stabilizovat ani pravým palcem. Protože není
v opěrce žádná vhodná zarážka, která by pádu klarinetu zabránila,
palec zkrátka vyklouzne z opěrného žlábku a klarinet padá nekontrolovaně
vlevo.
Ke všemu se ukazuje, že šikmý tvar žlábku přispívá k odklonu a
uhýbání horní části klarinetu doleva už svou navrženou
geometrií, protože se žlábek svým tvarem přizpůsobuje
tvaru palce a klarinet proto padá vlevo. Pokud ruka drží klarinet bez
jakékoli opěrky, a to i bez té původní, klarinet nikam do stran neuhýbá.
Takže uhýbání není problém, který by tu dosud existoval. To je nový
problém vznikající s Kooimanem Etude III. Tomuto pádu
gumový hák pochopitelně nijak nezabrání.
Je třeba podotknout nějakou pozitivní zkušenost: pro odlehčení
namáhaného palce Kooiman Etude III rozhodně funguje. Ale
stále je třeba klarinet různým způsobem přichytávat a jistit, a to je
nepřípustné, hovoříme-li o ergonomických pomůckách a vylepšeních.
A když bez Kooimana se nástroj neodklání. A stabilita
háku pravděpodobně funguje jen při dlouhých a táhlých kadencích, neboť
tato pomůcka neumožňuje hrát uvolněně rychlé technické pasáže
(šestnáctiny v tempu 180 – 200 bpm)
Na prvním kloubu pravého palce, o kterém je hlavně řeč, se dělá
jamka od hrany červené gumy výztuhy. Klarinet je třeba neustále páčit
pravou rukou zpátky a šílené se namáhá horní sval předloktí, protože
táhne klarinet pákou do roviny (gumový hák je totiž mimo osu těžiště
klarinetu, na rozdíl od původně vymyšlené opěrky, která je v ose.) Levé
prsty tónů e. d. c. musí mít silnější
stisk, protože tyto prsty doslova vrací klarinet do úst!
Při snaze držet pravý palec proti ostatním prstům s pravý palec ohně
v posledním článku jako hokejka aby jej alespoň udržel v jeho samovolném
odklánění doleva, prostředník zcela opouští otvor. Je to zcela
nevyhovujícím úhlem palce, protože klar se snaží kopírovat šikmý profil
opěrky, kam křivě položeny palec nucené vkládám. Nejhorší je nový
pocit, že musím Klár přidržet v ústech od jeho snahy opustit ústa
směrem k levému koutku.
A ještě poslední postřeh; aby se na klarinet alespoň trochu lépe
stabilně hrálo, musí se horní díl oproti spodnímu pootočit asi
o 4mm směrem k levé ruce! Navíc, palec při nejpřirozenější
poloze nesměřuje dolů, jak je vyobrazeno v uživatelské příručce. Neboť
žlábek je vylisován ve tvaru opačného směru! Nehtem nahoru! Na obrázku
v manuálu je zároveň zcela evidentní, že ruka (dívky) směřuje palcem
proti prostředníku a to je přesně ten zlozvyk, který má Kooiman
Etude III eliminovat. Proti palci má být v novém světle
porozumění ukazovák.
Navíc je divné, proč nosná destička není přesně v protilehlé pozici
k prstům pravé ruky. Pokud se použijí dírky v klarinetupo původní
opěrce, drží se klarinet obtížně a při tónu malé f
dokonce dojde k odtlačování pravého ukazováku z otvoru.
Pro udržení nástroje to vyžaduje tlak v zápěstí a vzniká nikdy
nepocítěná křeč vprostřed dlaně, jako by do ni vnikal hřeb. Nástroj má
tendenci být vytlačen vyklouznutím z dlaně pryč a dlaň jej snaží
udržet. Úchyt není jistý a o tom nerozhoduje výška háku!
Zároveň není snadné nepochopit, jako výhodu má fakt, že je hák
otočný na pantu! Za prvé se pokaždé skřípne kůže mezi gumu háku a
nosnou destičku, a za druhé otáčení háku snižuje možnost stabilizace
klarinetu. Ano, zřejmě je nutnost individuálního nastavení na mnoho tvarů
ruky, ale hák by měl jít zajistit proti otáčení. Těžko
uvěřit, že by někdo potřeboval při normální hře dostat nad tónové
otvory bříška prvních daňových článku prstů!!!
Odlehčilo se palci, klarinet má perfektní dohmat na malém f +
e, ale velice enormně se namáhá šlacha prostředníčku pravé ruky
a levá ruka soustavně tlačí zboku na klarinet, protože by jinak vypadl
hráči z úst. Předpokládá se z principu, že jej nelze přidržovat
v rovinné ose skrze skousnutou hubici!
Na trhu v Česku je možné tyto opěrky sehnat jen na e-shopu, ale toto je
první důkladná recenze na základě osobní zkušenosti
hráče s letitou praxí. Asi není zodpovědné, aby se slepě doslova, bez
podrobného testování opisovaly recenze zahraniční.
Není možné se s ergonomií snadno vyrovnat a být spokojen s funkcí.
Není žádoucí se příliš přizpůsobovat a není pravděpodobné, že by
operka odstranila problémy se stabilitou klarinetu, které byly popsány:
- odkláněni doleva
- odvalování klarinetu při hře v chromatické oblasti
e1 – b1
Shrnutí
Opěrka ani technicky nemůže fungovat. Palec, ten se asi odlehčí, ale
destabilizuje se totálně úchop a vnucuje nadbytečnou práci pravé a
zejména levé ruky. Mnoho věcí je nepochopitelných. Šikmé korýtko pro
palec, opěrka protáčející se na pantu, která vůbec nezabraňuje
otáčení nástroje v podélné ose u tónu f1
Nutno snad jen podotknout, že opěrka je vyrobena velmi solidně. To když
s opěrkou jeden klarinetista opravdu silně hodil o zem, protože byl
znechucen její nefunkčností, a protože mu navozovala úplně nové potíže
k překonávání. Tento atak opěrka Ton Kooiman Etude III Thumb
Rest zcela přežila a to bez jediné praskliny.
Klobouk dolů
