Sobotní ráno slibovalo slunný den; kroky saxofonistů – klarinetistů
mířily do centra LEGATO v Brně Kohoutovicích. Sobotní
seminář byl zahájen rozborem problematiky dechu s ohledem
na správné pochopení brániční opory, s jejím vlivem na čistý zdravý
tón, a zejména pak na jistou intonaci. Hlavní náplní
sobotního dopoledne byla improvizace v základní doškálné harmonické
struktuře s dominantním jádrem (IIm7 V7). Nastíněny byly způsoby
nazírání na akordový postup vedoucí k porozumění celého
harmonického kontextu, k rozkódování jednotlivých funkcí, ke
zjednodušení harmonického zápisu, k výběru improvizační techniky a
následně k vytvoření nejen správného, ale také zajímavého
ozvláštnění sóla. Prioritou při stavbě sóla je zachování a
respektování rytmu a groovu daného hudebního stylu. Ať již jde o jazz
nebo latinu.
Důraz byl kladen na vizuální představu lineárního vedení a pohybu
každého ze čtyř hlasů v souladu s přísným spojováním akordů. Je to
důležité pro stanovení společných tónů tvořících základní
kostru.
(poznámka: Ponechali jsme stranou intuitivní sóla technikou
„bezuzdné kulometné střelby do tmy“. Takovým stylem možná nějaká
zbloudilá kulka ze sta cíl zasáhne, ale pouze ten střelec, který trefí
každou svou střelu – tón – do černého, je zručným pistolníkem a
mnohdy je lépe vyslat deset dobře mířených střel ze dvou koltů, než
vypálit samopalnou smršť napříč rytmu, formě a harmonii bez ohledu na
následky. Nic proti památce Ornette Colemana..)
Výtah
ze skript k víkendovému semináři Brno 2017
Neděli zahájil rozbor fundamentálních prvků souvisejících s hrou na
saxofon. Ty stále a stále zůstávají žhavým želízkem v ohni nejen
začínajících, ale možná více těch pokročilých saxofonistů.
Přemýšlení o osobním tónu, o intonaci,
o pocitu při hře a o práci dechu, o úloze hrtanu a
oblasti krku vůbec, zdají se být záležitostmi banálními, ale jejich
uchopení může mnohé hráče vyvést z bludného kruhu intonační a
tónové nejistoty. Diskuze se stáčela kolem alikvótních
tónů, kolem smysluplnosti a významu vydržovaných
tónů. Zájem se rozvinul na téma "pozice nástroje při hře“ nebo
různého pohledu na saxofonový nátisk. Pochopení těchto
základních prvků je předpokladem k přirozenému a volnému postupu, při
němž saxofonista nepocítí brzy svůj limit v osobním růstu.
Padla spousta postřehů, rad a inspirací. Zazněla nespočetná sóla
účastníků, jež vyústila až do fundované kolektivní improvizace.
Zveme proto všechny, kteří Brno nestihli – i ty, kteří chtějí
posunout svou saxofonovou magii o stupeň výše – na příští, jubilejní
10. setkání opět v květnu do Brna. A samozřejmě aktuálně zveme na
nejbližší hudební akci, velmi intenzivní, každoroční, letos
9. saxofonové setkání ve Lhotce u Mělníka
Široký dech, Dušan Čech
